Je to jedna z těch kauz, kdy člověk neví, jestli se má spíš smát, anebo plakat: český komunistický europoslanec je zatčen v curyšské bance při pokusu o podvodné vylákání sumy zvící ekvivalentu více než devíti miliard korun... Ale nakonec je ho člověku nejspíš líto: Miloslav Ransdorf, neboť to nebyl nikdo jiný než právě on, ne zrovna vzezřením, ale jistě životním stylem typický hochštapler ze starého vaudevillu či z operety, nejen že sumu nezískal, ale musel ještě strávit dvě noci ve švýcarské cele předběžného zadržení – chudák bez bot a bez pásku od kalhot, jak si stěžuje ve své tiskové zprávě, zatímco jeho kufry v dělnické noclehárně Marriott v centru Curychu zůstaly opuštěné... K výslechům musel chodit v okovech. Hodnost europoslance na nikoho nedělala dojem. Taková hrůza! Pryč s tyrany a zrádci všemi! Ať zhyne starý podlý svět! Proletáři všech zemí, spojte se!

Přitom neudělal, podle své tiskové zprávy, vlastně nic zlého: žádné peníze z banky ani vyzvednout nechtěl, jen mu šlo o to, „otevřít komunikaci“ mezi jakýmsi V. H. (jeho jméno na rozdíl od jmen švýcarských policistů – ukažme si na ně prstem!) Ransdorf neuvádí, a curyšskou Kantonální bankou. Že dokumenty, které v bance předložil a které měly dokazovat nárok dotyčného V. H. na peníze, byly podvržené – to ani Miloslav Ransdorf nepopírá, hájí se ale tím, že je dostal do ruky až na ulici před bankou, takže se s nimi nemohl seznámit – a oklamat jimi prý taky nikoho nemohl, jelikož k žádnému jednání ani nedošlo, neboť on a jeho tři slovenští společníci byli zatčeni hned na recepci banky... Operetní hochštapler! No řekněte sami: jak hezky by k takovéto scéně zněla hudba Johanna Strausse! (A případně ještě pár baletek navíc.)

Ransdorfova nejnovější firma Otevírání komunikace, s. r. o. (jak poznamenal hezky jeden český komentátor) jistě nebyla žádná neziskovka: takže ještě budeme čekat, zda soudruh europoslanec svůj honorář za nezdařenou akci poctivě zveřejní ve svém přiznání příjmů.

Suma sumarum: Miloslav Ransdorf se nyní před novináři i před veřejností skrývá – ale jeho svědomí je prý čisté. Čisté, jak říká o takových lidech básník Miroslav Huptych, čisté, naprosto nepoužité...