Od zakládajícího kongresu Občanské demokratické strany, který se konal v Olomouci, 20. dubna uplynulo 25 let. Vzpomínám si na tuto událost živě, i na mnoho detailů: byl to pro mě iniciační, euforický zážitek. Po téměř čtyřech desítkách let života v komunistické diktatuře (o které jsem si myslel, že mě zcela jistě přežije) jsem nyní viděl, a to z novinářské galerie, zakládání nové, české, vládní, pravicové strany!
Byl jsem, nemohu to zatajit, první novinář, který položil první otázku prvnímu předsedovi ODS na jeho první tiskové konferenci po zvolení. Na co jsem se ho ptal? To ať vypátrají historikové! „Nic v tom nehledejte,“ odpověděl mi tehdy Václav Klaus...
Kongresový bulletin přinesl na první straně faksimile pozdravného dopisu tehdejšího pražského pomocného biskupa Františka Václava Lobkowicze. Závěrečná slova, se kterými Václav Klaus propustil delegáty kongresu, byla citace vzkazu, jejž nové straně poslal tehdejší olomoucký arcibiskup František Vaňák, nejvyšší duchovní autorita na Moravě, jak připomněl předseda strany. Václava Klause tehdy František Vaňák pozval na oběd. Začínal nový život – krásný, rozumný, duchovní, spravedlivý. Nic by nebylo lacinější, než to dnes ironizovat. Posmívat se ODS, národu, sám sobě...
Kdy se ODS změnila až, řekl bych, k opaku podoby, v níž se jevila na svém zakládajícím kongresu? Kdy se ukázalo, že olomoucký kongres byl jen odrazem dobové atmosféry ve společnosti, jež byla tehdy – na krátkou dobu – velice vstřícná ke křesťanství, v němž viděla opak komunismu, tehdy stoprocentně zkompromitovanému? Kdy to začalo, že se zkompromitovaly i jiné politické síly a ODS se svými podvodnými spozory a kořistícími funkcionáři především?
V Olomouci ještě nic nenasvědčovalo, že předseda ODS za chvíli začne prohlašovat církve za pouhé turistické spolky. Místopředsedy strany byli na prvním kongresu zvoleni Petr Čermák a Miroslav Macek – jejich jména mi tehdy nic neříkala, prostě nějací Klausovi lidé. Jenže netrvalo dlouho a oba, Macek především, začali veřejnost šokovat svými hrabivými skandály (když jsem se o nich dovídal, zpočátku jsem tomu ani nechtěl věřit). A Klaus jim v ničem nebránil.
Myslím, že není otázka, kdy se ODS zkazila. Zkažená byla od začátku, jako celá společnost. Jen to nebylo v bezprostředně porevoluční atmosféře vidět.
Myslím, dnes, s odstupem času, že nic nemohlo dopadnout líp, než jak to dopadlo. A že na to, jací jsme, to dopadlo až moc dobře. A že skutečně špatně to začíná dopadat až dnes.