„Vždycky jsme si myslely, že se jednou dostaneš do Bílého domu. Jenom nevíme, proč si tam s sebou bereš toho chlapa,“ napsaly prý kamarádky Hillary Clintonové, když její manžel Bill Clinton vyhrál prezidentské volby. Hillary Clintonová byla první first lady, která si zařídila vlastní kancelář v západním, tedy vládním křídle oficiálního sídla prezidentů USA. Pamětníci Clintonovy éry vzpomínají, že Hillary byla schopná seřvávat zaměstnance úřadu svého manžela, když byla s něčím nespokojená a počastovat je i těmi nejvulgárnějšími výrazy. Bál se jí prezident, a snad i proto podlehl svodům drzé nemravné stážistky.
Ostatně pro svou ženu nikdy nebyl příliš imponujícím mužem: jeho první nabídku k sňatku odmítla. Vzala si jej, až když bylo jasné, že je to muž, který stane v čele státu Arkansas – a po jeho zvolení prohlásila, že nebude plnit roli arkansaské první dámy a rozhodně se nevzdá své vlastní kariéry (jako právnička ostatně vydělávala daleko víc, než kolik činil plat guvernéra). Dokonce ani nepřijala manželovo příjmení a vyhlásila, že se bude dál jmenovat Hillary Rodham jako před svatbou. Lidé v Arkansasu, muži i ženy, to, zajisté právem, chápali jako relativizaci posvátné instituce manželství – a Bill Clinton jen kvůli tomu post guvernéra v příštích volbách neobhájil. Teprve potom si jeho žena změnila jméno na Hillary Rodham Clinton a její manžel se pak v příštím volebním období zase do úřadu guvernéra vrátil... V Arkansasu, odkud pak manželé vyrazili za federální kariérou, jsou dnes uctívanými postavami: jmenuje se po nich, a to po obou, největší místní letiště a mají zde už teď svoje muzeum...
Dnešní Hillary už není ta tvrdá, razantní feministka, je zklidněná věkem (či snad unavená), ale legální potraty, LGBT a celá liberální agenda jí stále leží na srdci. Alestane-li v čele americké administrativy, budeme se moci spolehnout, že neuzná Putinův lup Krymu, že nenechá ve štychu východní členy NATO a nestrhne USA do vnitrostátní rasové války.
Zvážím-li svá pro a proti, je Hillary Rodham Clinton nepřijatelná kandidátka pro Bílý dům; avšak rozhodně bych volil spíše ji než arogantního a nezodpovědného, potřetí ženatého spekulanta s pozemky, jehož mravní zásady a celá životní filozofie se dá shrnout do dvou písmen: JÁ, v angličtině do jediného písmene: I!