Slyšeli jste to? Ukrajina se má smířit s ruskou krádeží Krymu a vyjednat si s agresorem kompenzace v podobě peněz, ropy a plynu. Řekl to český prezident na zasedání Rady Evropy ve Štrasburku (Rada Evropy je úplně jiná instituce než evropská rada – ale to snad ani nemusím připomínat). Rozhořčená reakce na Zemanovy nehorázné výroky na okamžik sjednotila jinak rozhádanou ukrajinskou politickou scénu. Poslanec z Oděsy Olexij Hončarenko vzkázal českému prezidentovi, ať odevzdá Rusku Prahu (kde už dnes, dodejme, trvale žije na sto tisíc ruských občanů) a Karlovy Vary – a nechá si zaplatit penězi, ropou a plynem.
Kromě Ukrajinců ovšem nikdo v Evropě ani moc nepolemizuje s tím, co kde říká Miloš Zeman; všem je jasné, že projevy českého prezidenta už dlouho nelze brát vážně. Jen český premiér a české Ministerstvo zahraničí připomněli, že oficiální politika státu je právě opačná, než názor hlavy státu – byť pronesený na važném evropském fóru; Miloš Zeman prostě dělá čím dál tím víc blbce z každého z nás, premiérem počínaje a posledním českým občanem konče.
Jsem si však jist dvěma věcmi: jednak tím, že jako reálný návrh nebral svá slova ani sám Zeman, ale přesto to nebyly jen tak žvásty do větru: mělo smysl, aby ta slova zazněla – byl to zájem Kremlu, který se snaží, aby si Evropa na krádež Krymu zvykla; myslím si vůbec, že Zemanův projev a jeho odpovědi v následné diskusi (vyznačující se nezvykle dobrou angličtinou, tedy co do větné stavby a slovní zásoby – ne v stále stejné komické výslovnosti) nevypracovala Zemanova kancelář, ale ruské Ministerstvo zahraničí. Zeman se dnes už od ruské umělé družice liší jen tím, že žvaní, a nepípá.
A ještě poznámka k protiruským sankcím: Kreml a Zeman pořád opakují, že jsou neúčinné a měly by se zrušit: pokud jsou neúčinné, pane prezidente, tak není proč je rušit, že?
Sankce ale bývají účinné: nesvrhly Castrovu vládu na Kubě – ale donutily ji, aby přestala „vyvážet“ svoji revoluci do jiných zemí Afriky a Latinské Ameriky; a mezinárodní sankce to byly, které přiměly Írán, aby omezil svůj jaderný program. A mají vliv i na Rusko: vzdor evidentní chuti na podobnou stravu Kreml zatím žádné další cizí území nespolkl.
POZNÁMKA, DOPLNĚK dne 13. října 2017
Rusko nakonec přece na Zemanovo štrasburské extempore zareagovalo, a to způsobem, ze kterého by se mohlo zdát, že český prezidednt Miloš Zeman snad není sputník, pouhé účelové zařízení Kremlu; Rusko totiž reagovalo nesouhlasně, v opačném smyslu, než jak Zeman mluvil: odmítlo kompenzace za Krym, protože připojení poloostrova prý nebylo žádnou anexí.
Je to samozřejmě jen moje spekulace, nemám žádníé zákulisní informace, jenom analyzuji Zemanovo chování, a to mě vede k závěru, že Miloš Zeman je přece jen ruský sputník: cílem jeho působení samozřejmě není papouškovat ruské postoje; to by také nakonec bylo velmi nápadné, a proto neúčinné. Miloš Zeman je, použijeme-li jinou metaforu, jen malý pěšák na ruské šachovnici; a svou úlohu v celkové strategii ruské partie plní velmi dobře: přispívá v evropském diskursu k upevnění myšlenky, že Krym je a bude na věky jenom ruský – a ke pro Kreml tolik kýžené izolaci a sebeizolaci Ukrajiny. Dovedli bychom si ještě před týdnem představit protičeskou demonstraci před naším velvyslanectvím v Kyjevě? A teď, po Zemanově výkřiku, se konala.