Zvedl se kal ode dna a Miloš Zeman vyhrál volby. Sázkové kanceláře, a ty to se tomu věnují lépe než agentury pro výzkum veřejného mínění, protože jde o jejich miliony, začínaly po prvním kole, všechny tři hlavní, s výhodnějším kursem pro Jiřího Drahoše – ale postupně kurs měnily ve prospěch Miloše Zemana. Co se to stalo za těch čtrnáct dní mezi prvním a druhým kolem? Nerozumím tomu. Jenom vím, že i ti z nás, kteří se aspoň trochu modlili za dobrou volbu českého prezidenta, se v tomto mezidobí přestávali modlit; přestávali se modlit – protože jedna z přímluv při mši svaté či několik větiček každé poledne na Radiu Proglas, to není žádný duchovní boj: na Slovensku se před volbou, v níž Andrej Kiska vyhrál nad Robertem Ficem, lidé v některých společenstvích modlili celou noc, začali večer a skončili až ráno...
Je to jeden z následků dědičného hříchu: podle výzkumů psychologů v čele každé skupiny, na prvním místě, bývá ten nejagresivnější z jejích členů. Nejinteligentnější člen bývá na druhém místě, jako v českých prezidentských volbách. Kazimír, Kazimierz – to není nějaká náhodná shoda slovních základů, které člověka napadnou, s tím, co říká tohle slovanské jméno – ne, je to tak: Kazimír byl ten, kdo kazil mír, vyvolával spory, rozpoutával válku, a proto vládl a lidé mu dali takové jméno, jelikož se jim to líbilo. Jako většině českých voličů v letošních prezidentských volbách. Rozdíl je jen v tom, že tehdy, ve středověku, byli lidé upřímní, ne jako dnes. Už jsem dlouho nebyl ve svých oblíbených Drážďanech (nemám prachy...), a tak nevím, jestli je tam ještě tak zvaný Fürstenzug: dlouhá řada vyobrazení saských knížat z doby středověku – i tam se to projevuje, vládcové mají začasté přízviska jako „der Streitbare“, to je, řeklo by se dnes, „Konfliktní“, ten, který miluje spory – a podobně. V pravěku ani ve středověku by nikdo nenutil Miloše Zemana, aby říkal, že bude méně arogantní a vstřícnější ke svým oponentům. Stejně to vydržel jen tři minuty, než slovně napadl redaktora České televize.
Váš prezident, je Miloš Zeman váš prezident – co je to za otázku? Černý chlupatý Windischgrätz je můj kocour, MTM-M 6077-AM1 je můj počítač, ta malá troška půdy pod oknem je moje zahrádka – ale nevím, proč by někdo měl být „můj prezident“. Kdyby byl skutečně můj, první, co bych udělal, je, že bych ho zavřel někam do klece.
Všichni jsou zdvořilí a Miloši Zemanovi k vítězství ve volbách gratulují; jen herec Bolek Polívka se do ničeho nenutí: „Místo gratulace kondolence. Dalo by se říci, že většina voličů šla radostně ke svým urnám.“