Na prašném náměstí městečka jménem Svět proti sobě stojí dva muži s Coltovými revolvery v rukou; přes záclony na ně se strachem pokukujeme my, ostatní obyvatelé městečka, kteří se především bojíme, aby nevypukl globální termojaderný konflikt. Ti dva chlapi s Coltovými revolvery mají nervy z ocele a měří si jeden druhého: kdo ustoupí první?
Ten jeden je jasný lump a desperát, druhý má na vestě šerifskou hvězdu, ale taky to není výlupek vší ctnosti – vždyť to známe z klasických westernů, jací lidé se kolikrát stávali šerify: prostě hlavní je, aby to byl chlapík dostatečně ostrý, kdo stojí na straně zákona, někdo, kdo se nebojí zločinců s jadernými zbraněmi a umí jim to dát najevo.
Nekonečné podrazy, porušování uzavřených smluv, výhrůžky a urážky ze strany Severokorejců – na to svět až donedávna odpovídal slušností a úctou: ne tak Donald Trump. Přiznám se, že jsem se někdy roztřásl strachem, když jsem si přečetl další Trumpův tweet a začal si představovat, jak na něj „rakeťák“ Kim bude asi reagovat.
Reagoval vstřícně jak nikdy. Přímé výhrůžky válkou, poměřování, kdo má větší jaderný knoflík, konečně šéf severokorejských komunistů cítil, že má proti sobě někoho, koho si může vážit – s kým vůbec stojí za to mluvit.
A teď poslední krok, zrušení summitu v Singapuru: všichni jsme se třásli, aby soudruh Kim to setkání nakonec na poslední chvíli nezrušil – ale pevnější nervy měl opět šerif: a setkání zrušil on. Opět jsem se lekl, že se Kim smrtelně urazí a co udělá, vypustí do moře pár raket, které přeletí přes Japonsko, rozstřílí pár jihokorejských pohraničních ostrovů?!
A ne! Desperát reaguje zase vstřícně!
Už se do to šerifovi nebudu plést, nebudu mu radit, jak jednat s desperátem. To on se pohybuje na Divokém východě, on ví, jak jednat s gaunery, jak hrát tento eastern. Kdy vystřelit a kdy nevystřelit, kdy urazit a kdy vyslat vstřícné gesto...
Já se budu jen modlit, vroucně a úpěnlivě, aby to všechno dobře dopadlo. Protože, jak víme z amerických filmů, i ten nejlepší šerif se taky někdy spálí...