Roman Prymula je 19. (slovy: devatenáctý) český ministr zdravotnictví od obnovy demokratického způsobu vládnutí... Jeho předchůdce vládl resortu necelé tři roky jako druhý nejdéle vydrživší na této horké židli… (Jaká to nestabilita oproti časům komunismu, kdy takový Josef Plojhar byl ministrem zdravotnictví děj se co děj a bez přestávky dvacet let, 1948 až 1968!)
Myslím, že zarecitovat zpaměti jména všech ministrů a ministryň medicínského resortu a porovnat jejich výkony by nedokázal nikdo; nikdo, komě Andreje Babiše, ten okamžitě a bez váhání věděl, kdo v této řadě osmnácti postav byl nejlepší: právě ten poslední v řadě, Adam Vojtěch!
Tak proč ho odvolává, u všech všudy? A zrovna v čase pandemie!? Proč se nesnažil udržet ho ve funkci za každou cenu, když je nejlepší!? Andrej Babiš si z českého národa, hlavně z naší schopnosti logického uvažování dělá už zcela nepokrytě legraci – a snad se i sám ve skrytu baví tím, že mu to u velké části národa prochází!
Adam Vojtěch ovšem odešel z funkce sám, nebyl odvolán, ale nikdo, kdo vnímal jeho smutné oči nad rouškou a ztichlý hlas, když rezignaci oznamoval, nemohl být na pochybách, jak moc jej odchod z ministerstva mrzí... Ještě si aspoň užil (užil?) dlouhé vystoupení v roli ministra v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce – i když o jeho rezignaci, jak v pondělí přiznal premiér, bylo rozhodnuto už v pátek. Je to slušné, hodinu mluvit ve veřejnoprávním médiu jako ministr, když už vím, že zítra v úřadu skončím? Ne, není to slušné! Ale politici za hnutí ANO si z nás dělají, jak říkám, už zcela nepokrytě legraci a pohrdají námi.
Prý byl vystaven útokům, řekl o Adamu Vojtěchovi Andrej Babiš, a to ze všech stran – přitom nikdo na něj neútočil tak, jako právě sám Babiš, když jej opakovaně veřejně ponižoval. Jak říkám, Andrej Babiš si z nás dělá bezostyšně legraci – i z naší schopnosti pamatovat si aspoň několik dní to, co jsme od něj viděli a slyšeli...
Prezident Miloš Zeman se rovněž vycajchnoval! Tentokrát předvedl, co to je jmenovat ministra „bez zbytečného odkladu“: premiérem navrženého nástupce Vojtěcha Adama jmenoval tentýž den, ani se kvůli tomu neobtěžoval do Prahy na Hrad, jmenování uskutečnil doma v Lánech, ani se přitom nepřevlékl do obleku a bílé košile, tak to spěchalo... Rezort zdravotnictví byl bez své řádně jmenované hlavy jen šest a půl hodiny. Ze světových médií byl na jmenování přítomný jen mobilní telefon hradního ovčáčka; záběr zad a pozadí čerstvě jmenovaného ministra Prymuly, sklánějícího se k sedícímu prezidentovi, zaujal široce české sociální sítě...
To bylo tedy předevčírem v pondělí. Včera ráno premiér uvedl Romana Prymulu do úřadu – a ten začal ihned rozhodovat o dalších omezeních volného podnikání.
Bude to všechno k lepšímu? Doufejme, že ano. I když nemá bezpečnostní prověrku (jako ministr ji nepotřebuje), i když se zapletl do střetu zájmů s podnikáním své dcery, odborník, epidemiolog a vakcinolog, Roman Prymula nepochybně je. Jakési organizační zkušenosti má nepochybně také.