Hodně čtu americké křesťanské weby. Podotýkám, že nikoliv bláznivě tradicionalistické či nacionálně militantní.

Demokraté, před čtyřmi lety Hillary Clintonová, dnes Joe Biden a ještě více Kamala Harrisová (která bude možná za dva roky, vzhledem k jeho kondici, místo Bidena vládnout), jsou podle těchto webů katastrofou, něco jako pro nás byl nástup Hitlera. A uvádějí dosti pádné argumenty.

Dobře. Trump tedy budiž Stalin. Trump přišel, jako tehdy Rudá armáda. Český lid jásal, v Americe Trump vyhrál prezidentské volby. Za čtyři roky je velké části národa jasné, v obou případech, s kým má tu čest. Jenže jedinou aktuální alternativou pro Američany je, abych zůstal u přirovnání, že se po vyhnání Rudé armády a Stalina vrátí zase Hitler. Uhlazenější, rafinovanější, ale pořád Hitler. Žádný ctnostný demokrat v nabídce není. Nebo místo Clintonové ještě militantnější Harrisová. V takové situaci bych byl velmi opatrný při vynášení soudů typu, že máme prosit Boha, aby se nám ten uhlazený Adolf vrátil! Protože porážka Trumpa v praxi nic jiného než návrat demokratické agendy v ještě zvrácenější podobě neznamená!

Myslím, že soudný americký křesťan v Trumpovi nevidí rytíře na bílém koni, natož spasitele. Ale se skřípěním zubů volí menší ze dvou zel.

Kdybych byl americkým občanem, nemohl bych volit Bidena. Naprosto nepokrytě podporuje potraty a celou řadu dalších do nebe volajících zel. Ano, mohl bych nevolit ani jednoho z kandidátů. Takovou možnost za reálnou považuji. Pokud by se takto zachovala většina praktikujících křesťanů, pravděpodobně by to výrazně pomohlo Bidenovi. A z tohoto důvodu, ne z nějaké sympatie, bych vážně uvažoval o tom, volit Trumpa. Tak alespoň uvažuje mnoho amerických křesťanů.

Myslím, že nikdo nemá právo jim to vyčítat.

Je legitimní nechat se při volbě vést úvahou, zda chci egocentrického burana, chlípníka, narcise, hochštaplera (a možno dosadit mnoho dalších nelichotivých titulů) nebo lidsky zajisté přijatelnějšího nositele ďábelské agendy šité na míru pyšnému lidstvu jednadvacátého století.