Když půjdu v pondělí na svoji oblíbenou vycházku podél řeky z konečné tramvaje v Obřanech do Bílovic nad Svitavou, budu se muset někde zastavit a udělat čelem vzad, protože Bílovice nejsou v katastru města Brna – a do jiného katastru než do toho, kde člověk bydlí, se na vycházku nesmí. Jenže na cestě mezi Obřany a Bílovicemi není hranice mezi katastry Brna a Bílovic vůbec vyznačena; takže Policie České republiky, pokud se bude chovat obdobně jako v případě kontrol rychlosti a jiných zásahů na silnicích, se postaví metr za neoznačenou hranici a bude odchytávat Brňáky, kteří šlápli do Bílovic…Vlastně vůbec nesmím do Bílovic nad Svitavou, protože Bílovice leží v okrese Brno-venkov a ke vstupu do jiného okresu bych potřeboval doklad, že tam pracuju nebo podnikám, což jářku nepracuju ani nepodnikám, anebo že tam mám nemocnou tetičku, což nemám. Zajímavá situace nastane taky v nákupní zóně na jihu Brna, kde katastrální hranice prochází přímo přes jedno velké obchodní centrum; ještě, že je všude zavřeno.
Katastry obcí jsou u nás různé; největší z nich, hlavní město Praha, má rozlohu 500 kilometrů čtverečních, nejmenší, obec Závist na Blanensku, necelého půl kilometru čtverečního (přesně 0,42)...
Ne, vůbec nechci ironizovat a tím méně odmítat nová protiepidemická opatření (vyhlášená, jak obvykle, v noci po dlouhém zasedání vlády); jsou potřebná – a mohla by být (jako v jiných zemích, třeba ve Francii nebo v Izraeli) ještě drastičtější (kdyby k tomu vláda nalezla odvahu, což nenalezla, protože se bojí jakýchkoli nepopulárních kroků necelý rok před volbami jako čert kříže – a podle toho to taky, a nejen s epidemií, v tomhle státě vypadá).
Snad se nová opatření budou uplatňovat s rozumem.
Jedno je jasné: když se nikdo s nikým nepotká, tak se nikdo nenakazí…
Ale víte, čím mě pan premiér při vyhlašování nových restrikcí doopravdy, ale doopravdy naštval? Ne tím, že o logice toho, proč se zase zavírají ty, a ne jiné obchody, by se dalo diskutovat (například děti už asi nerostou, když kvůli tomu, že rostou, se dovolilo prodávat dětské botičky a šatičky, a teď už se zase prodávat nesmí). Ne, na podobný humor ze strany vlády už jsem si, jako snad každý v této zemi, zvykl.
Premiér mě naštval tím, že mi k novým opatřením naservíroval kaši z pokory; věřil bych mu všechno spíš než tohle. Už v pátek v Poslanecké sněmovně vypočítával, kolik vláda nadělala chyb a jak velkých – a při vyhlašování nových opatření myšlenku o tom, že vláda udělala spoustu chyb, zopakoval, i když už bez konkrétního výčtu. Škoda, že se s někým neporadil: myslím, že chyb by se dalo vypočítat ještě mnohem, mnohem víc! Premiér nemá absolutně žádné zábrany: když mu jeho dobře placení PR poradci poradí, že k vyhlašování nových omezení pro občany by se hodila mísa pokory, tak ji uvaří; kdyby mu řekli, aby prohlásil, že Andrej Babiš je vůl, taky by to řekl.
Při vyhlašování nových opatření Andrej Babiš uvedl, že nás žádá nás ještě jednou o důvěru... Ještě jednou? Tedy naposled? Takže pokud budou zase zmatky, vláda odstoupí?
Ale kdež! V několika nedělních vystoupeních v různých televizích už opět mluvil, jak mu zobák narostl. Odstoupit prý nehodlá – žádné překvapivé sdělení, i když závěr, že vláda, která v nejtěžší krizové situaci udělala spoustu chyb, by měla odstoupit, je logický; to, že v boji s nákazou patří naše země k nejhorším na světě, není důlsledek špatné práce vlády; vláda pracuje dvacet hodin denně, prohlásil premiér, a už nemůže víc, protože musí někdy aspoň trochu spát...
Co kdyby to zkusil naopak, spát dvacet hodin denně a jen čtyři hodiny vládnout? Třeba by to pomohlo.
DODATEK: Na absurditu policejního střežení hranice mezi okresy Brno-venkov a Brno-město poukázalo mezitím i několik starostů – a bylo jim vyhověno; Statutární město Brno a okres Brno-venkov se teď berou jako jeden okres.