Komentář slovenské herečky a političky Magdy Vášáryové k nedávné návštěvě Svatého otce na Slovensku je skutečně mistrovské literární dílko. Kolik jen zloby, jedu a nenávisti se autorce podařilo vtěsnat do několika málo minut krátkého komentáře! Kolik jedovatých drápků je ukryto v na první poslech laskavých pacičkách jejího komentáře!
Její poselství jsem si poslechl ne jednou, ne dvakrát, ani třikrát – poslouchal jsem je stále znova. Na první poslech totiž zní jako upřímná chvála Svatého otce. Pak si však člověk uvědomí, že chvála na Františkovu adresu je jen záminka k útokům na slovenskou biskupskou konferenci. Ale nejen na ni: když Vášáryová mluví o návštěvě romského ghetta, nevynechá příležitost připomenout, jak jsou Romové hloupí: vítali papeže transparentem s pravopisnou chybou, tedy „s gramatikou jim vlastní“ – ano, Romové jsou hloupí, na to nezapomínejme… Hlavním terčem jsou ovšem ti nešťastní slovenští biskupové.
V závěru svého komentáře jim Magda Vášáryová hrozí dokonce – peklem. Nejde jen o to, že ThDr. Vášáryová přesně ví, za co by člověk, kdyby v ně věřil, mohl přijít do pekla, jde o to, že si jistě dovedeme představit, jaký jekot by spustila právě ona a jí podobní publicisté, kdyby si třeba jen náznak hrozby peklem, peklem pro kohokoliv, dovolil některý slovenský biskup…
Kladným hrdinou je bývalý trnavský arcibiskup Róbert Bezák, kterého jeho kolegové „s pomocí Benedikta a jeho pomocníků“ zbavili úřadu. (Paní Vášáryová projeví i schopnosti antiklerikálního karikaturisty, když v jejím komentáři nechybí zmínka, že Bezák je vysoký a štíhlý, zatímco ostatní slovenští biskupové prý jsou „obtloustlí“…) A za co byl Bezák vlastně sesazen? Protože chtěl modernizovat „strnulou slovenskou katolickou církev“ – no, dovolím si jen poznamenat, že věci byly nesporně o cosi složitější…
Ale začněme od začátku, hned od první věty štěpného komentáře paní Vášáryové: „Katolická církev je starobylá instituce, která má celosvětový charakter, svoje rituály, ornamenty, symboly.“ Je to chvála, nebo hana církve? Rituály – to snad není nic až tak zlého, symboly – no prosím, ale ornamenty? Jako by už v první větě chtěla paní Vášáryová obvinit církev z formalismu a pokrytectví. A to jistě chce. Vždyť pokračuje takto: církev „nezkoumá, zda dodržujete nejen zvyky, ale i obsah jejího učení“ – tak tohle je natolik očividná hloupost a zlou vůli přímo vyzařující nepravda, že se s ní člověku nechce ani polemizovat – jen nevěřícně zakroutí hlavou… Zvlášť, slyší-li, že paní Vášáryová si při příležitosti chvály papeže Františka neodepřela ani zmínku o nehodných papežích i o trojpapežství (jen historicky nedoloženou papežku Janu jaksi zmínit zapomněla). A když vypočítává možné důvody, proč si papež vybral k návštěvě Slovensko, zmiňuje paní Vášáryová „folklorní zbožnost“ slovenských katolíků a image Slovenska jako katolické země, která však „kulturně je protestantská“. Opravdu? To slovenští katolíci a židé nemají žádnou kulturu?
Papež se s neuvěřitelnou odvahou – a věcností – dotkl všech neuralgických bodů slovenské společnosti i církve. Ale činil tak s láskou a jemností vůči těm, které napomínal, snažil se svítit lidem na cestu, ne do očí. Z tohoto ducha papežova vztahu k lidem Magda Vášáryová nepochopila vůbec nic – i když zdůrazňuje, jak na ni právě způsob papežova vystupování a snaha sjednocovat lidi zapůsobila. Ne, nezapůsobila.
Komentář Magdy Vášáryové zde:
https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2021-09-19-07-30-00/