Kdo bude prezidentem? Bohu žel někdo ano, návrat Českého království se zatím nerýsuje. Osm tisíc monarchistů, kteří dali svůj hlas straně Koruna česká i s tím, že jejich – konzervativní – hlas skoro s jistotou propadne a oslabí se tak pravicová část politického spektra, nepředstavuje moc, která by mohla změnit ústavu. Takže budeme mít zase prezidenta. Termín voleb, potřetí přímých, ještě ani nebyl vyhlášen, bude to zhruba za rok, ale už se objevují rozliční kandidáti. Někteří zatím jenom naznačují, jiní už se hlásí na přímo. Někdo nás informuje, že se teprve rozhodne, někdo, že už je rozhodnut, a někdo už začal sbírat podpisy (přičemž současně prý jedná i se senátory – to asi pro případ, že by se těch podpisů nesesbíralo dost).
Zatím nemám z nikoho radost, nikdo mi nerozproudí krev touhou, aby právě on se stal pánem na Hradě. A z některých kandidátů jsem dočista janek, nebo alespoň janeček. Zdá se, že účast ve volbách hlavy státu se stává, to je taková nově vznikající česká tradice, oblíbenou zábavou nudících se multimilionářů – když máte tolik peněz a neumíte je investovat a chcete je utratit, co byste si za ně mohli koupit lepšího než Zlatého slavíka? Když ne titul, tak aspoň tu soutěž! A něco ještě lepšího, úřad hlavy státu! Nic vznešenějšího se už v téhle zemi za peníze sehnat nedá!
Vážní kandidáti se ovšem rekrutují především z politiky. Prezidentství je politická funkce, a ne, že není, byť ji plno lidí bere jako funkci jakéhosi poloboha, tedy někoho duchovního. Autorita, vzor, symbol! Tak tohle není můj problém; nikdy jsem nechápal prezidenta coby ajatolláha.
Reálné pravomoci hlavy státu jsou naštěstí blízké nule, a ani dvě prezidentská období Miloše Zemana na tom nic nezměnila. Pokud je silný premiér, vrací se prezident do polohy, kterou mu vymezuje ústava, tedy na pozici jakéhosi vrcholného státního notáře.
Takže bych se nebál toho, kdyby prezidentem byl Andrej Babiš – naopak, bral bych to jako pojistku, že nebude znova premiérem, tedy že nebude reálně vládnout. Ať se projíždí po oboře v Lánech třeba na koni, ať přijímá velvyslance z těch nejexotičtějších zemí, ať jmenuje ministry, z nichž žádného by si nevybral, kdyby byl premiérem!
Ať rovná stuhy na věncích, které před ním na ta pravá místa položí urostlí mladí muži v uniformách.