V prosinci loňského roku jsem řediteli spřátelené firmy doporučil provozního elektrikáře. „To byl nejlepší vánoční dárek, který jsi nám mohl dát,“ řekl mi od té doby už několikrát. Mladý, chytrý kluk, který má chuť se učit a práci bere za svou.

Vybavuje se mi nezapomenutelná věta z westernu Tenkrát na západě. Charles Bronson se ptá svého pistolnického soka, proč raději neuplácí nebo nevydírá, než aby v souboji nastavoval vlastní krk.
„Protože jsem chlap,“ říká Frank.
„Druh na vymření,“ odvětí Bronson sarkasticky.

Nevím, jak pistolníci, ale řemeslníci pomalu na vymření být začínají. Zedníci, truhláři, tesaři, pokrývači, instalatéři, elektrikáři, kováři, zámečníci. Až na malé výjimky je všem zástupcům těchto profesí, jejichž služby naše obec hojně využívá, přes čtyřicet. A někteří nemají do důchodu daleko.

Čtyřicet. To je obecně věková hranice, na které se láme poměr těch, co něco dovedou a mají fortel.

Místnímu podnikateli krachuje poměrně velká železářská a zámečnická firma. Zakázky se jen hrnou, ale pracovníci chybějí.
„Mladí kluci přijdou a mají jedinou jasnou představu. Třicet tisíc nástupního platu. Ale nůžky na plech pomalu neumí vzít do ruky,“ říká majitel. Řeč je o vyučených zámečnících.

Jedinou šancí je nalézt si několik šikovných řemeslníků a jejich služeb opakovaně využívat. Každý rozumný starosta takové řemeslnické „portfolio“ má.

„Šéfe, ta střecha tady seshora nevypadá dobře. Nemáte tam ňáký náhradní tašky?“ zeptal se mne pracovník firmy, jejímž úkolem bylo pouze natřít šindel na věži kostela. Loď má obstarožní krytinu z bobrovek.
„Mám!“ odpovídám s rostoucí nadějí v hlase.
„Tak je sem zejtra hoďte, my vám tu střechu vobejdem.“
Zázrak se konal. Tašky vyměňovali celé dopoledne a na došlé faktuře si napočítali 2700,- Kč. Na mém seznamu okamžitě obsadili čelné místo!

Řekl bych, že současný stav má tři hlavní příčiny.

Za prvé stát život malým podnikatelům notně znepříjemňuje. Většina řemeslníků nejsou žádní v administrativě zběhlí borci a mít kromě účetního také manažera přes státní byrokracii si dovolit nemohou. Přitom stačí malé opomenutí, třeba s termínem hlášení o DPH, a desetitisícová pokuta je na světě. Nebo neplatíte včas odpovídající sociální pojištění a v důchodu se můžete jít pást.
Druhý důvod je ten, že velké procento mladých lidí má silný pocit, že prvotní v životě je zábava a nabízená práce do jejich životního stylu málokdy zapadá. Mnohý z nás zažil, jaké to je spolupracovat s pubertálním potomkem, který o práci nestojí. V šestnácti se to snese. Problém nastává, když v tomto postoji pracovník setrvá do šestadvaceti i déle.

A poslední příčina?
Co svět světem stojí, vždycky k mužům patřilo, že za sebou chtěli na světě něco zanechat. Postavit dům, zasadit strom, zplodit syna... Ta doba je asi pryč.
Protože kdyby tenkrát na americký západ proudili dnešní mladíci, měli by tamní pistolníci věru snadnou práci. A kdo ví, zda by siouxský náčelník Sedící býk po vítězství u Little Big Hornu nevyhrál i celou válku!