Evropský parlament je zbytečný. Teď, v procesu schvalování pobrexitové smlouvy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím se to doknale ukázalo...Evropská unie je typický kočkopes a může fungovat jen proto, že její bohaté členské státy jsou bohaté a mohou si takovýto luxus dovolit, že.

Co je to Evropská unie? Stát? Jak se někdy říká, „superstát“? Federace? Nic z toho, a přece se chová jako všechno toto dohrormady – a ovšem nedůsledně.

Někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, to jsme ještě k Evropské unie nepatřili, se dostalo – jak to říct? – se dostalo do módy heslo „Evropa regionů“: Evropská unie postupně nahradí národní státy a bude jen Brusel, pak regiony – Bavorsko, Valonsko, Katalánsko a tak… Národní stát, říkalo se, je překonaný, pro řešení malých problémů je příliš velký a pro řešení velkých problémů malý. Přiznejme si: něco na takovém uvažování je. Jenže – kdeže loňské sněhy jsou! O překonání národních států se už dnes vůbec nehovoří a Evropská unie je právě prostorem pro uplatňování moci národních vlád.

Evropská unie je kočkopes. Existují orgány Evropské unie, které vypadají jako orgány federativního státu: evropská komise (často se píše Evropská komise s velkým E jako svého druhu vláda – Vláda s velkým V?) a Evropský parlament jako svého druhu parlament; ovšem evropská komise není vláda, která by měla pravomoci srovnatelné s ústřední vládou ve federacích, a Evropský parlament? Ponechme stranou, že pracuje v Bruselu, ale zasedá ve Štrasburku a těžké ocelové bedny se spisy pendlují sem a tam, a soustřeďme se na jeho politickou úlohu a moc: Evropský parlament se přímo volí na základě územního principu, ale je bez pravomoci přijímat zákony pro území, na kterém byl zvolen, má jen jakousi podivnou konzultační a schvalovací kompetenci, a to i vůči „vládě“, pokud by evropská komise byla čímsi jako vládou…

Ale i tato schvalovací pravomoc je venkoncem k ničemu. Jak se nyní ukázalo. Na Štědrý den byla vytažena z trouby po skoro pětiletém pečení smlouva o vztazích mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií po brexitu, a ta smlouva platí hned, teď, už od 1. ledna 2021. Vyjednavači obou stran vesele ignorovali termín, který si stanovil Evropský parlament jako mez pro to, aby stihl smlouvu před koncem roku řádně projednat a schválit (a i to byl termín spíše komický vzhledem k významu a rozsahu dva tisíce stran tlustého dokumentu). Ale ukázalo se, že smlouva se v Evropském parlamentu nakonec nemusí projednávat vůbec: stačil souhlas všech sedmadvaceti velvyslanců (tedy velvyslanců dvaceti sedmi států u Evropské unie – věděli jste vůbec, že tatováto funkce existuje?) – a telefonický souhlas sedmadvaceti vlád, respektive jen ministrů zahraničí. Nikdy předtím se v Evropské unii nic takto neřešilo, a najednou slyšíme, že takovýto postup je možný! Jinými slovy: že Evropský parlament, to obrovské sedmisethlavé těleso, vůbec nemusí existovat. (I sami představitelé Evropského parlamentu honem uznali, že opravdu i takto je to možné, jen zdvořile zaprosili, aby se to nedělalo příliš často.)

Na straně Evropské unie už schválenou (a mezitím jistě i v britském parlamentu schválenou) smlouvu prý náš Evropský parlament projedná a schválí (jak jinak než schválí!) dodatečně. Někdy v únoru či březnu. A možná, že až v dubnu nebo v květnu, aby ukázal, jak je důležitý; a i kdyby za rok, je to jedno – smlouva už je schválená!

Ale pozor! Co by, kdyby – čistě teoreticky – (a jak jinak než čistě teoreticky!) Evropský parlament už přijatou smlouvu odmítl? Zkuste najít na kterémkoli webu relevantní odpověď! Nikdo neví – jen občas někdo přizná, že by se musela „najít cesta“ – jak hezký právnický termín, „najít cesta“ – jak takové NE obejít...

Evropský parlament je zbytečný. Na nic. Když je možné jej ignorovat u takto důležitého dokumentu, je možné jej ignorovat vždycky.

Navrhuji Evropský parlament zrušit a ušetřené peníze – no to už je jedno, na co by se použily ušetření miliardy: potřebných věcí je spousta.