Po krátké čtrnáctidenní dovolené se zase sešla naše vláda. Nejprve neoficiálně na zámku v Liblicích (ne, tento krásně udržovaný zámek nepatří vládě, nýbrž Akademii věd). Odpočatí ministři a ministryně diskutovali až do dvou do rána. Následující (vlastně tentýž) den (ve středu 17. 8. 2022) se konala řádná schůze.
Pokud by si Fialova vláda měla zasloužit nějaké symbolické označení, myslím, že bychom jí mohli říkat „vláda národního odkladu“; působí to tak, že informace, že se o něčem ve vládě diskutuje a že něco bude v nějakém jiném, ergo pozdějším termínu, převládají v komunikaci vlády nad zprávami, že se něco rozhodlo; to umožňuje opozičním politikům užívat pro vládní kroky ke zmírnění tíživé situace většiny lidí stále dokola příslovce „málo“ a „pozdě“.
Člověk by rád fandil nové (stále ještě relativně nové) vládě bez Babiše, ale jde to těžko; vláda to neusnadňuje. Ještě že je pořád takové horko, takže člověk je poněkud letargičtější čili smířlivější.
O čem tedy ve středu rozhodla odpočatá vláda? Jistě, o řadě věcí, ale pokud jde o tři nejsledovanější témata, tak o dvou (zatím?) nerozhodla vůbec a o třetím podivně.
Už v únoru padla v komunikaci vlády poprvé slova „úsporný tarif“; včera (tedy ve středu 17. 8. 2022) jsme se dozvěděli, že se o jeho definitivní podobě rozhodne do konce srpna a platit bude od října.
Pokud jde o zdanění mimořádných zisků z nynějších explozivně rostoucích cen, tedy cosi, čemu Petr Fiala dramaticky říká válečná daň, vláda nerozhodla ani o termínu. Také bychom jí mohli říkat „vláda s dostatkem času“. Vláda klidu a míru.
A konečně téma nejpodivnější, osoba Petra Mlejnka coby šéfa civilní rozvědky. Hodinu a půl nebo jak dlouho odpovídal na otázky členů vlády a nikoho z ministrů prý nenapadalo navrhnout jeho odvolání. Musela to být úžasná diskuse, mám za to. Petr Mlejnek vlastní prověrku na stupeň tajné, což k převzetí úřadu stačilo (přičemž styky s obviněným Redlem a kšefty Mlejnkovy manželky prověřovatelům, na rozdíl od opozičních politiků, nevadily…); ještě si udělá prověrku na stupeň přísně tajné, a pokud ji nezíská, bude muset odejít. Tak aspoň u civilní rozvědky to chodí jinak než na Hradě.
Petra Mlejnka neznám, což je jistě správné, tajné služby mají být tajné, nemohu tedy o něm mít nějaký názor. Jen mi připadá správné, že je to rovněž úspěšný whistleblower a nějak (jak řekl na brífinku po zasedání vlády premiér Fiala, ale nevíme jak, to už nám premiér říct nemohl, i tak prý řekl až příliš) přispěl k odhalení korupce v pražském dopravním podniku. Jenže ve skutečnosti nepřispěl, korigovala premiéra vzápětí vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Vláda má v ruce dráty a plete a plete. Kilometrový šál.
(Jen je třeba dodat, že kdyby vládl Babiš & spol., bylo by všechno mnohem a mnohem horší – tak takhle jsme na tom.)