Téma

Strávil jsem necelé dvě hodiny sledováním záznamu z Poslanecké sněmovny; šlo o novelu cizineckého zákona ve druhém čtení. Festival zloby. Exhibice okamurovců (přičemž sám Tomio Okamura se zapojil až po hodině s tím, že „zatímco vy jste se hádali, já jsem pracoval“ – a přilil další kotel oleje do ohně...). Na jedné straně nevídaná ničivost a agresivita, na druhé bezradnost normálních lidí nad tím, jak na takovou agresivitu reagovat...

Miloš Zeman byl tímto národem podvakrát zvolen do nejvyšší ústavní funkce: nevím proč, ale stalo se tak. Nicméně: zvolen byl do funkce s pravomocemi přesně definovanými ústavou, nikoli do role absolutního vládce. Zeman se však jako diktátor snaží chovat, všude tam, kde najde jen sebemenší příležitost pro takové chování...

Současná podoba církevních restitucí je až příliš velkorysým gestem křesťanských církví a židovké obce vůči dnešnímu státu, když si uvědomíme, že stát se nehlásí k faktickému vyvlastnění církevních nadací a vrací jen tu část půdy, která je v jeho rukou (zemědělské pozemky s nízkou cenou), zatímco pozemky v rukou jiných subjektů se nevracejí (stavební parcely ve velkých městech či jejich blízkém okolí, s cenou řádově vyšší) a místo nich je vyplácena finanční náhrada, která je nižší než jejich reálná cena...

Čína prý chystá, vyhrožuje Milouš Zeman, „odvetná opatření“. Odvetná opatření – to znamená, že se Češi podle prezidenta nějak provinili? Troufli si něco říct proti čínskému komunistickému kapitalistickému císařskému majestátu? Za trest prý jsou ohroženy investice Škody Auto v Číně, a nové, osmapůlmiliardové investice Huawei v Česku... Tedy hospodářské sankce? Ale sankce jsou přece neúčinné a k ničemu, jak sám Zeman do omrzení opakuje, když jde o západní sankce proti Rusku...