Dne 5. června 1898 se Staroměstské náměstí proměnilo odpoledne v důstojný chrám pod širým nebem, do něhož v nejlepším pořádku se dostavili ctitelé mariánští z královské matičky Prahy, zbožně zde vykonali svou pobožnost a v klidu rozešli se, podavše důkaz své úcty a lásky. Dvě věci padají na váhu: zbožná ochota, s jakou tisícové katolíků chvátali k památné soše, a zuřivost, s jakou se potkala u tak zvaných svobodomyslných.
Několik členů Mariánské kongregace, pamětlivi jsouce slibu svého, pečovati dle sil svých o slávu Rodičky Boží, dohodli se s katolickými spolky a došlo ku slavnosti na Staroměstském náměstí tolik imposantní, že prostor náměstí nehostil po více desetiletí tak obrovský počet Pražanů.
Nepřátelé naši snížili se tak, že v listě svém vyzývali nepřímo k násilí. Proto chtěli mužové katolických spolků býti hradbou ostatním účastníkům. O třetí hodině učinili řetěz, do něhož měly vcházeti průvody se všech stran se dostavující za zbožného zpěvu staročeského hymnu mariánského. Ku čtvrté hodině sešly se již všechny průvody, a nával byl tak velký, že nebylo lze zachovati předem ustanovený pořádek míst, neboť proudy lidstva hrnuly se do středu náměstí, kteréž jest středem Čech, kdež strmí posvátný Mariánský sloup, ta duha míru po třicetileté válce.
Na vrchní stupeň pod sloupem vystoupil kanovník dr. František Krásl a pronesl slavnostní řeč. Drazí přátelé – pravil – sešli jsme se na tomto památném místě, abychom prokázali Rodičce Boží úctu, lásku, věrnost a oddanost. … Něžná úcta k Rodičce Boží zakotvila se v srdcích lidu českoslovanského již od časů sv. věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ona jest posvátným dědictvím po nich. /… / Na tomto místě na 250 let již stojí, vyprošuje milosti pro naše město i naši zem a vyzývá nás příkladem svým k zbožnosti. /…/ Sloup tento postaven na poděkování Bohu za šťastné uhájení Prahy proti Švédům a za ukončení třicetileté války, jež naši zemi proměnila v poušť. /…/ Ó, žehnej vznešená Matko Boží svému lidu, který Tebe nikdy neopustí, vždy k Tobě se hlásiti a Tebe uctívati bude.

KŘÍŽ, časopis lidu katolického, Praha 1898, ročník V., číslo 12 ze dne 23. června 1898, str. 94 až 96