Knihy Makabejské mluví o věrnosti věřících Hospodinu – až za hrob (2 Mak  7, 1–2.9–14). Tato věrnost Bohu pramení z jejich hrdinské víry ve věčný život. Je možné tam také najít zmínku o víře v odpuštění trestů za hříchy po smrti.
Žalm (17) nás poučuje o náplni věčného života – „Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe!“ Svatý Pavel nás povzbuzuje, že nás Pán Bůh bude posilovat ve víře a chrání nás od zlého (2 Sol 2,16–3,5). Evangelium (Lk 20,27–38) nás upevňuje ve víře ve věčný život, který se nám otevře poté, co projdeme branou smrti. Toto životodárné Boží slovo by nás mělo posílit proti všeobecně vládnoucímu strachu ze smrti a ke konání dobrých skutků, které budou Bohem velkoryse odměněny.
Každou neděli při mši svaté po slyšení a přijímání Božího slova recitujeme slavnostní Vyznání víry. V jeho závěru říkáme: „Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku.“ Ve stručnější verzi Apoštolského vyznání víry tyto zásadní články víry zní: „Věřím /…/ ve vzkříšení těla a život věčný.“
Katolický katechismus pro mládež (Youcat) – mimo jiné – klade otázky a vysvětluje odpovědi k těmto zásadním bodům naší víry: Je možné být křesťanem a přitom nevěřit v Ježíšovo zmrtvýchvstání? Nikoliv. Proč věříme ve vzkříšení mrtvých? Protože Kristus vstal z mrtvých, žije navěky a dává nám podíl na svém věčném životě. Proč věříme ve vzkříšení těla? /.../ Bůh zachraňuje člověka celého – jeho duši i tělo /.../ naše tělo bude, až skončí svět v této podobě a Ježíš přijde podruhé ve své slávě, proměněno v tělo oslavené. Co se stane ve chvíli smrti? Duše se oddělí od těla. Tělo zanikne, duše jde vstříc Bohu a čeká, až bude znovu sjednocena se svým tělem vzkříšeným při druhém příchodu Páně. Jak nám Pán Ježíš pomáhá ve chvíli smrti? Jde nám vstříc a vede nás k věčnému životu. (Svatá Terezička: „Nevezme mě smrt, ale Bůh.“) Umírající se navrací do Boží lásky, v níž byl stvořen. Co je to věčný život? Začíná hned po smrti a je bez konce. (Jsem přesvědčen o tom, že věčný život začíná ve chvíli přijetí svátosti křtu – ale asi záleží na úhlu pohledu.) Co následuje po smrti? Soud – nejdříve osobní a při konci světa všeobecný – poslední. V osobním soudu člověk dosáhne bod pravdy, v které nelze nic popírat, skrývat a měnit. Někdo se vrhne hned do náruče Boží lásky, jiný bude muset projít procesem očišťování. Kdo je plný zloby, nenávisti a popírání všeho, ten se navždy odvrátí od Lásky – Boha. Život bez lásky je peklo – navěky. V čem spočívá nebe? Nebe je jedním, nekonečným okamžikem lásky.
Pro povzbuzení víry a života doporučuji přečíst si rozhovor s maminkou blahoslaveného Karla Acutise, zveřejněný v Monitoru č. 21 z 6. 11. 2022. Z jeho závěru vyjímám: „Ne já, ale Bůh. Ne moje sebeúcta, ale Boží sláva.“ Pane, ať se vždycky děje tvoje vůle.
Všemohoucí Bože Otče, v Duchu Svatém tě chválíme a oslavujeme.  Na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých, vyslyš nás, když prosíme o víru ve věčný život a vzkříšení těla. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.