Slova svatého evangelia podle Jana (Jan 1, 29–34).

Na druhý den Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa! To je ten, o kterém jsem řekl: ‚Po mně přijde ten, který má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.‘ Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel křtít vodou, aby byl zjeven izraelskému národu.“ A Jan vydal svědectví: „Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. Ani já jsem ho neznal, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým.‘ A já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.

 

Pochválen buď Ježíš Kristus! Otče Petře, bratři a sestry, milé děti!

Za sedm týdnů, za čtyřicet devět dní – dá-li Pán Bůh a všichni svatí – začnou ve farnosti Rouchovany LIDOVÉ MISIE. Čím naplním tento čas? Na tento milostiplný čas je potřeba se velmi dobře připravit. Jedním ze základů této přípravy je odpověď na otázku, kterou nám nabízí dnešní Boží slovo. Jan Křtitel dvakrát říká o Pánu Ježíši: „Ani já jsem ho neznal.“ A na konci dnešního svědectví říká: „Viděl jsem to a dosvědčuji: To je Syn Boží!“ Z toho vyplývá otázka pro nás: „Znám Pána Ježíše? Vím, co si přeje? Vím, co chce po mně?“ Těsně před tím než Pán Ježíš vstoupil na nebe, řekl apoštolům slova, která můžeme přijímat jako jeho poslední vůli (Mat 28, 18–20): „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“

Těmito slovy Pán Ježíš dal úkol každému pokřtěnému a své církvi – misijní poslání. Je to úkol, který se církev snaží plnit více než dva tisíce let.

Tak jako každá oblast života, tak také misijní činnost církve má své vrcholy a své propady. Jsou období a místa, kdy a kde misie kvetou a přinášejí požehnané plody. Jsou časy a místa, kde je tomu naopak. Jak jsme na tom zde a nyní? Poučení a povzbuzení je někdy dobré hledat u bojovných bezbožníků. Vyznavači komunismu byli (a jsou) nepřáteli církve, kteří naplánovali její likvidaci. Jak na to šli hned od začátku? V padesátých letech minulého století kostely byly plné, na každé faře byl kněz, většina dětí pokřtěna, ve víře vyučena, biřmována, a tak dál a tak podobně – z dnešního pohledu a stavu – neskutečný sen, pohádka. A v této situaci spustili Kristovi nepřátelé dvě zbraně. Na prvním místě během jedné noci – zrušili řehole, kláštery, které jsou páteří církve. A potom následoval zákaz lidových misií, které mimo jiné jsou duchovní obnovou života víry ve farnosti.

Píseň v kancionálu č. 914, misijní píseň z druhé poloviny 19. století, kdy lidové misie zažívaly nebývalý rozkvět, hned v první sloce přináší tuto naléhavou výzvu: „Jednu jenom duši máš, proč tak málo o ni dbáš? Pamatuj, když duši ztratíš, vše ztraceno máš, vše ztraceno máš!“

Bratři a sestry – kolik času věnujeme své nesmrtelné duši, kolik času věnujeme věčnému životu, který jsme dostali při křtu? Kolik času věnujeme záchraně duší těch, které nám Pán Bůh svěřil do péče – svým dětem, vnoučatům, rodičům, přátelům? A naopak, kolik času věnujeme tomu, co zde dnes je a zítra už nebude?

Je to boj o správné užívání času, který je nám Bohem darován. Někde jsem četl tato poučná slova o boji: Král na jaře vyzval své vojíny k boji proti nepříteli. Vojáci byli unavení, nechtělo se jim a lákala je dovolená v cizí zemi. Král věděl, že přesvědčeného nepřesvědčí, a tak jim vytouženou dovolenou dal. Na podzim se vojáci vrátili do své země, kterou mezitím přepadl a zpustošil nepřítel. Teprve, když uviděli trosky domů, umučené, znásilněné, mrtvé, tak v nich vzrostla touha po boji a král měl zpět své odhodlané, bojeschopné vojáky. Když tento příklad převedeme do duchovní roviny – v jakých troskách se nachází naše osobní víra, víra v rodinách, farnosti, vlasti?

Proto je potřeba se dobře připravit na lidové misie, které nám pomohou k poznání Pána Ježíše a k víře, naději a lásce – vůči Pánu Bohu a záchraně nesmrtelných duší. Dobře využít Bohem darovaný čas.

Zakončíme slovy modlitby jednoho z velkých misionářů – svatého Arnolda Jansena, který má dnes svátek: „Ať všichni lidé poznají, milují a chválí Nejsvětější Trojici: všemohoucnost Boha Otce, moudrost Božího Syna a lásku Ducha Svatého. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.“