Všude se škrtá, ale na boji s korupcí se jistě šetřit nedá! Téměř sto milionů pro příští čtyři roky (přesně 97,2 miliony) – takový je rozpočet vládní rady pro boj s korupcí, orgánu, který zatím nemá ani jasnou kompetenci, ani organizační strukturu, ani členy (stanoven je pouze jejich počet na šťastných 13) – má jenom předsedkyni. Tou, jak známo, je Karolína Peake, jinak místopředsedkyně vlády za Věci veřejné mající na starost i legislativní radu vlády.
Myslím, že nikde na světě není židle nejvyššího vládního úředníka zodpovědného za boj s korupcí umístěna takto vysoko! Peake je navíc na tomto postu předsedkyně rady, která vlastně ještě neexistuje, již druhá: jako první zastával na jaře tuto funkci krátce už předseda Věcí veřejných Radek John.
Nová rada pro boj proti korupci. Dobře – ale neznám nikoho, kdo by se veřejně vyjádřil, že očekává, že tato rada si s korupcí doopravdy poradí...
Karolína Peake se vyjádřila, že si nepřeje, aby to byl sbor, „který se sejde u kávy a popovídá si o tom, co je špatně, nýbrž má vypracovávat zpravodajské zprávy, přehled legislativy, která půjde do vlády“. Těžko zde nebýt ironický a nepoznamenat, že dozajista platí, že čím víc půjde zpráv do vlády, tím menší bude v národě korupce...
Pokud jsem dokázal zaznamenat, objevila se zatím jen dvě jména potencionálních členů této rady. Pamatujeme si Libora Michálka, státního úředníka, který musel právě kvůli svému docela úspěšnému boji s korupcí odejít z čela Státního fondu životního prostředí. Méně známé je jméno Tomáše Jarolíma, právníka, bulvárního novináře, heavy metalového baskytaristy (čtyři alba se skupinou Motorband), zastupitele města Teplic a místopředsedy Věcí veřejných. Muže, kterého Vít Bárta (a ten je přes tento druh fauny jistě odborník) označil za „nového dravce“... V radě tedy bude jistě veselo.
Ostatně, pokud chce rada něco dělat proti korupci, bude se muset už zařadit do fronty... Proti korupci u nás na profesionální i dobrovolnické bázi bojuje tolik lidí a orgánů – že je s podivem, že ještě nějaká korupce, kdesi ukrytá, vůbec existuje! Policie, státní zastupitelství, soudy. A máme Poradní sbor ministra vnitra pro boj s korupcí, Platformu pro transparentní veřejné zakázky, petiční výbor Veřejnost proti korupci (Jan Štern, Jiří Pehe, Táňa Fischerová, Olga Sommerová, Břetislav Rychlík, Jiřina Šiklová a další podpisovači všeho) a máme i Nadační fond proti korupci (ten založili finančník Karel Janeček, pivovarník Stanislav Bernard a herec Jan Kraus).
Také sama Nečasova vláda papírově proti korupci bojovala ještě před ustavením rady. (Vzpomeňme na billboardy KORUPCI TOLEROVAT NEBUDU!) Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 byla schválena 5. ledna 2011, doplněna 19. ledna a pak ještě 18. května letošního roku. Podle zatím stále platného usnesení má ministr vnitra v listopadu 2012 předložit vládě zprávu, jak se Strategie plní – ale nevím, kdo co bude předkládat teď, když na koordinaci boje proti korupci vznikl ještě další orgán vedený místopředsedkyní vlády...
Takže si myslím, že nula od nuly pojde. To ovšem neznamená, že proti korupci není třeba bojovat. Jen by se to mělo činit rozumně, s energií a bez demagogie.