Pod dojmem nedávných povodní vypověděly pojišťovny Moravskoslezskému kraji pojištění mostů, komunikací a opěrných zdí, které jsou v majetku kraje; na dnešní (25. 7. 2011) tiskové konferenci v Brně o tom informoval předseda Asociace krajů Michal Hašek.

Pro kraje je to ovšem velmi nepříjemná zpráva: hrozí, že jakékoliv škody způsobené velkou vodou budou muset kraje hradit výhradně z vlastních rozpočtů.

Hospodářské noviny téměř současně přicházejí s další věru že nijak příjemnou zprávou týkající se povodní: peníze z takzvané povodňové stokoruny, které už půl roku vybírají finanční úřady, možná, v rozporu s původním vyjádřením, vůbec nepůjdou na protipovodňová opatření a odstraňování následků záplav, ale normálně se ztratí mezi ostatními příjmy státního rozpočtu.

„Povodňovou stokorunu“ zavedla novela zákona o dani z příjmu, kterou přijala Poslanecká sněmovnu loni na podzim; novela snižuje pro rok 2011 slevu na dani z příjmu z 2070 na 1970 korun; každý daňový poplatník s hrubým příjmem nad 9800 Kč letos odvádí měsíčně o sto korun více než loni.

Jenže... Při přijetí zákona se neřeklo, že Ministerstvo financí nemá žádný zvláštní povodňový účet – a ani po přijetí novely jej nezřídilo a úředníci ministerstva to vcelku beze studu přiznávají. „Není to omašlováno tak, že přesně ta stokoruna jakmile přijde, hned někam putuje. Ty peníze přicházejí v balíčku jiných peněz, které platí zaměstnavatelé; jsou inkasovány v rámci běžných plateb daní z příjmů,“ uvádí náměstek ministra financí Ladislav Minčič (ODS). Ministerstvo financí tak nemá žádný přehled, kolik peněz „povodňová stokoruna“ za první pololetí vynesla, ani o tom, co ještě do konce roku vynese; zatím se dosavadní výnos pouze odhaduje zhruba na miliardu a ministerstvo předpokládá, že celkový výnos povodňové daně bude činit asi čtyři miliardy korun.

Náměstek Minčič k tomu dodává: „Pokud letos nebudou ty prostředky využity, měly by obecně sloužit ke snížení celkového salda státního rozpočtu. Alespoň to tak z logiky rozpočtu vyplývá.“ Podle jiného Kalouskova náměstka, Jana Gregora, se bude o osudu miliardy rozhodovat před koncem roku, a pokud se částka nevyčerpá, může přejít do příštího roku nebo – nebo se prostě nenávratně ztratí v celkovém saldu státního rozpočtu...

Předseda Asociace krajů Michal Hašek to komentoval slovy: „Občané i kraje byli obelháni.“

Ministerstvo financí se snaží o snížení nárůstu státního dluhu a má odvahu k potřebným velmi nepopulárním opatřením; aspoň k některým. Ale tím spíše by nemělo lhát, ani nepřímo, a k daňovým poplatníkům a občanům by se mělo chovat férově a slušně.