Michaela Freiová

Jak se cítíte jako křesťan – a občan České republiky?

Dobře.

Je ČR VÁŠ stát? Identifikujete se s ní a s jejím společenským systémem a jeho praxí?

Rozdělení Československa jsem neuvítala a dodnes mi vadí, ale jsem loajálním občanem i toho ministátu, co nám zbyl.

Cítíte se v ČR PLNĚ SVOBODNÁ?

Ano.

Nezvykla  jste si snad na to, že jako křesťanka jste v naší společnosti cosi jako občan ne snad přímo druhé, ale jaksi jakoby "jedenapůlté" kategorie? (Tohle je možná trochu sugestivní dotaz, ale pište, jak cítíte.)

Necítím se nijak znevýhodněna, protože kdykoli se něco takového stane, neváhám se ozvat.

Máte pocit, že Vaše křesťanské postoje a názory jsou v politice, v médiích, v umění dostatečně zastoupené, respektované a přítomné?

V politice, v médiích i v umění se do nás pořád někdo naváží, ale na rozdíl od dřívějších časů nám nikdo nebrání se ozvat a zakládat alternativní názorová fóra.

Jak vnímáte celkovou atmosféru ve společnosti? Jako spíše přátelskou vůči křesťanství – nebo spíš odsuzující, či dokonce vykazující křesťany někam mimo hlavní proud veřejného dění, snad i do jakéhosi novodobého ghetta?

Celkovou atmosféru určuje katastrofální nevzdělanost naší společnosti v otázkách dějin všeobecně, dějin církevních pak obzvláště. Týká se to i věřících, z nichž řada nám dojatě děkovala za překlad a vydání knihy „Jak Církev budovala západní civilizaci“ – a přitom je to středoškolská látka.

Nepociťujete (snad...) ve svém rozhodování stopy tendence stáhnout se z veřejné sféry zástupně jen do soukromých struktur, definovaných osobními vztahy?

Ne.

Když čtete tyto otázky – máte pocit, že se týkají něčeho, o čem vlastně vůbec neuvažujete? A pokud ano, myslíte, že to tak správně?

Tak či onak se s podobnými otázkami setkávám denně.

Jak v této souvislosti vnímáte Evropskou unii? Jako zlepšení – anebo zproblematizování své situace křesťana v ČR?

Tak i tak. Tlak radikálních menšin občas z Evropského parlamentu vypuzuje neuvěřitelné nesmysly, ale v jiných kauzách (kříže ve školách) se i Unie dokáže pochlapit.  Je zajímavé, že ty nesmysly zpravidla „vyšumí“ bez odezvy.

Michaela Freiová, přes 60, vdaná, 3 děti, 3 vnoučata, arcidiecéze Praha