Ignác Pospíšil
Jak se cítíte jako křesťan – a občan České republiky?
Jako křesťan a občan České republiky. Těžko to zodpovědět lépe. A vztah těch dvou rozměrů? Křesťan má být své zemi dobrým občanem, má jí sloužit a snažit se, aby byla co nejlepší (aby ale nedošlo k omylu: země není ani náhodou totéž, co systém či vláda). V tomto ohledu jsou výsledky českých křesťanů prachbídné. Jen velmi malou útěchou nám může být, že v mnoha zemích je to ještě horší.
Je ČR VÁŠ stát? Identifikujete se s ní a s jejím společenským systémem a jeho praxí?
ČR je jistě můj stát a já se s ní zcela určitě identifikuji. Nikoliv však s jejím politickým a společenským systémem a jeho praxí, protože ty jsou v současné době jen pro ostudu. Ale jak říkám, našli bychom i výrazně horší příklady – včetně tak vyspělých zemí, jako je Spojené království…
Cítíte se v ČR PLNĚ SVOBODNÝ?
Víceméně ano, nicméně jiní křesťané na jiných pozicích mohou mít výrazně jinou zkušenost. Přesto je ČR jedna z nejsvobodnějších zemí na světě. V některých oblastech je to chyba, v jiných zase plus.
Nezvykl jste si snad na to, že jako křesťan jste v naší společnosti cosi jako občan ne snad přímo druhé, ale jaksi jakoby „jedenapůlté“ kategorie?
To přece platí téměř všude. Jen hranice leží trochu jinde. Někde je člověku na škodu i jen se hlásit ke katolicismu, jinde, i v mnoha formálně katolických zemích, je mu na škodu, pokud svou víru bere patřičně vážně. Kristus nám rozhodně nesliboval, že nás pohanský svět bude milovat a hýčkat, tak proč se tím vzrušovat? Být katolíkem je velká čest a dobro a to stojí za určité problémy. Pokud se s touto kategorizací nesmíříme, pak platí ono staré známé „co Tě nezabije, to Tě posílí“.
Máte pocit, že Vaše křesťanské postoje a názory jsou v politice, v médiích, v umění dostatečně zastoupené, respektované a přítomné?
Naprosto ne. Česká politika i média jsou, v souladu s orientací celé společnosti, naprosto antikřesťanská. Část protože křesťanství nenávidí, téměř všichni protože jejich hodnoty a postoje nejsou s křesťanstvím slučitelné.
Jak vnímáte celkovou atmosféru ve společnosti? Jako spíše přátelskou vůči křesťanství – nebo spíš odsuzující, či dokonce vykazující křesťany někam mimo hlavní proud veřejného dění, snad i do jakéhosi novodobého ghetta?
Celková atmosféra ve společnosti je ignorance, která ovšem briskně přeskočí ve fanatickou nenávist a pohrdání pokaždé, když přijde na řadu téma, kde křesťanství zastává výrazně jiný postoj než současná degenerovaná postkřesťanská společnost. Společnost si rozhodně nepřeje, aby křesťané odsuzovali potraty, odmítali pracovat v neděli, hlásali cudné oblékání a životní styl, připomínali okolí povinnosti a zodpovědnost. Češi prostě říkají: „ať si dělají cokoliv, ale ať nás s tím neotravují, ať po nás nic nechcou a především ať se ani neodváží kváknout, že my něco děláme špatně“.
Nepociťujete (snad...) ve svém rozhodování stopy tendence stáhnout se z veřejné sféry zástupně jen do soukromých struktur, definovaných osobními vztahy?
Ne, to je přesně to, co katolík udělat nesmí. Jsme povinni svědčit o Kristu a naší víře, jsme povinni hlásat Pravdu vhod i nevhod. Neboť jak napsal papež Lev XIII. ve své velké sociální encyklice Sapientiae christianae: „mlčení křesťanů je vítězství nepřátel Pravdy…“
Jak v této souvislosti vnímáte Evropskou unii? Jako zlepšení – anebo zproblematizování své situace křesťana v ČR?
Evropská unie mohla být skvělým projektem, který mohl přinést mnoho dobrého. Dnes je z ní ale moloch ovládaný radikálně liberálními a levicovými směry, který podporuje morální relativismus a oklešťuje lidská práva, především pak práva křesťanů. Otázka zní: Dá se to ještě napravit? V současném stavu se obávám, že spíše ne. Každopádně dnešní EU je nepřítel křesťanů a ohrožení budoucnosti zemí, které jsou jejími členy.
Ignác Pospíšil, internetový publicista, Jižní Čechy