Návrh je široce diskutován a bylo by zbytečné jej znovu podrobně popisovat. 

Podívejme se na věc trochu jinak.

Nejprve malý příklad: obec s tisícovkou obyvatel obdržela v roce 2010 v rámci RUD přibližně 7,2 až 7,5 mil. Kč. Podle nového návrhu by se částka pohybovala mezi 9 až 9,5 mil. Kč. Jedná se tedy o roční nárůst 1,8 až 2 mil. Kč. 

Stejné obci, po odečtení mandatorních výdajů (náklady na školu, hřbitov, veřejné osvětlení, údržbu komunikací, chodníků a podobně) zbývá v současnosti přibližně 1 mil. Kč na investice. Je-li hodně šetrná, pak 1,5 mil. Po navrhovaném zvýšení by tato částka činila 2,8 až 3,5 mil. Kč. Vezmeme-li v úvahu, že změnou sazby DPH obcím mandatorní výdaje vzrostou, můžeme hovořit o částce od 2,5 do 3,2 mil. Kč.

Příjmy z RUD jsou rozhodující nárokovou položkou v příjmech obce. Drtivá většina obcí není schopna, a také do budoucna nebude, nahradit tento finanční zdroj, v podstatné míře, vlastními příjmy (z pronájmů, vedlejší hospodářské činnosti a podobně).

Současná praxe je taková, že střední a větší investiční projekty může obec této velikosti realizovat pouze s přispěním kraje, státu nebo EU formou přidělení dotačních prostředků.
 
Po navrhované změně bude obec schopna financovat také střední investiční projekty ze svých vlastních zdrojů a její závislost na dotacích se omezí na projekty velkého rozsahu (komplexní kanalizační sítě, rozsáhlejší veřejné stavby a podobně). Některé větší projekty bude obec schopna realizovat etapově, bez dotační podpory.

Pro čtenáře, který denně slyší o stomilionových státních zakázkách, je třeba uvést, že menší obce umějí s penězi hospodařit daleko lépe a efektivněji než státní instituce.

Návrh je tedy významným krokem k ekonomické nezávislosti obcí. Ovšem! Od ekonomické nezávislosti vede přímá cesta k nezávislosti politické. A ta představuje velkou překážku pro partajní a lobbistické rejdy.

Současný starosta, lhostejno, zda stranický nebo nezávislý, je trvale pod tlakem lobbistických skupin, podnikatelských i politických, které mají prošlapané cestičky k udělovaným dotacím. Politici na krajské i státní úrovni této situace umně využívají. K posílení svého vlivu, k zavázání potřebných lokálních představitelů a k umlčení obecních reprezentantů opozice.

Obce se dělí na kategorie těch, kterým je přáno, těch, které jsou trpěny, a konečně těch, které mají, lidově řečeno, utrum. Jednou za čtyři roky se kategorie porůznu prolnou a promíchají, avšak princip se nezmění. Vytváří se tak ideální živná půda pro růst politické i ekonomické korupce. Politici, kteří tuto moc drží v rukou, by museli být svatí, aby ji ve svůj prospěch nevyužívali. A to ve své většině nejsou.

Další lobbistické skupiny mají nezanedbatelný vliv na tematická zadání dotačních programů. Často nejsou dotovány projekty, které obce objektivně potřebují. Nýbrž nesmyslně drahé projekty turistické infrastruktury, které obyvatelům obce nic nepřinášejí a na turismus mají minimální vliv. O milionech doslova vyhozených za některé takzvaně měkké (neinvestiční) projekty ani nemluvím. Hlavně aby si výrobci jistých zařízení, ale především reklamní poradenské, turistické a rozvojové agentury (a jejich političtí patroni) přišli na své.

Dalším pozitivním krokem, ovšem již nad rámec současného návrhu, by bylo přesměrování části prostředků proudících dnes do rozpočtu krajů. Kupříkladu Středočeský kraj prostřednictvím grantů a dotací přerozděluje ročně více než 700 mil. Kč. To je sice chvályhodné, ale daleko vhodnější by bylo prostředky, které kraj k plnění svých povinností zjevně nepotřebuje, nasměrovat přímo na účty měst a obcí. Při 1,2 mil. obyvatel Středočeského kraje by obec s tisíci obyvateli získala dalších 580 tis. Kč.

Jen tak se vyhneme excesům, jakými jsou několikamilionové dotace na víceúčelová hřiště v obcích s devadesáti obyvateli a čtyřmi školou povinnými žáky. Nebo koupaliště v místech, kde mrzne od září do svatého Jana.

Navržené změny podpoří samostatnost a sebevědomí obcí. Omezí moc politiků na krajské i národní úrovni a donutí je více si hledět a využívat střetu politických idejí nežli praktik nechvalně proslulé organizace z jihu Apeninského poloostrova. 

Nejsem častým účastníkem demonstrací. Ale na té, která se na podporu změny RUD koná 21. září v Praze, chybět nebudu.