Sociálnědemokratičtí senátoři trpí, tak mi to alespoň připadá, dvojnásobnou frustrací; jednak standardní senátní frustrací z toho, že sbor, který je deklaratorně nad Poslaneckou sněmovnou, má tak směšné malé, až komicky nepatrné pravomoci, a potom tím, že v horní parlamentní komoře mají sociální demokraté většinu: a mohou si tak cokoli odhlasovat, jenže z toho nic neplyne. Existuje tu parlamentní komora s protivládní většinou, ale vláda se jí nemusí ani trochu bát. I kdyby senátoři vrátili do Poslanecké sněmovny všechny zákony a nepřijali ani jeden (a to také dost dobře nemohou, protože tím by byli ještě víc směšní), sněmovna ve svém současném složení jejich veto bez problému přehlasuje... Jediné, co tedy sociálnědemokratickým senátorům zbývá, je, že mohou při projednávání zákonů klást nepříjemné otázky ministrům; ale i to mohou, a ještě lépe, i poslanci ve sněmovně... Nepříjemná pozice.
Senátoři za sociální demokracii tak občas potřebují pořádně bouchnout do stolu. Dne 14. prosince 2011 Senát přijal – po dlouhé a jednou přerušené debatě – usnesení, že vysláním českých vojenských lékařů na Slovensko vláda České republiky porušila ústavu. Je to zvláštní stanovisko – vláda přece není horní komoře Parlamentu odpovědná a orgánem, který má rozhodovat, zda byla či nebyla porušena ústava, je Ústavní soud.
Fakta jsou myslím dostatečně známá: inspirovaní úspěchem svých českých kolegů vyhlásili slovenští lékařští odboráři obdobnou akci a hromadně podávali výpovědi na podporu svých razantních mzdových požadavků; slovenská veřejná moc ovšem reagovala jinak než česká a prezident Slovenské republiky vyhlásil výjimečný stav; na přelomu listopadu a prosince se odstupující vláda Ivety Radičové obrátila s žádostí o pomoc na vládu České republiky a ta poté, co se nepřihlásil žádný civilní lékař, poslala na Slovensko armádní doktory formou vojenského cvičení. Cvičení s označením Slovenské zdraví. Jeden autobus českých lékařů v maskovacích oděvech (zaměstnanců vojenských nemocnic i několika vojáků povolaných ze zálohy) dorazil do Bratislavy, byl rozdělen do různých nemocnic, provedl necelou stovku akutních zákroků a po pár dnech se zase vrátil. Snad jejich angažmá přispělo k tomu, že po desítkách a desítkách hodin předchozích marných rozhovorů se slovenská vláda a odboráři dohodli na nějakém kompromisu...
Jsou vojenští lékaři ozbrojená jednotka? Podle formy dozajista ano. A nasazení vojenských zdravotníků v zahraničí podléhá stejné schvalovací proceduře jako nasazení jakýchkoli jiných bojových jednotek, vyžaduje tedy souhlas obou komor Parlamentu; o ten Ministerstvo zdravotnictví žádalo i při vyslání vojenských nemocnic do Iráku a Afghánistánu. Ovšem odjezd skupiny (nechce se ani říci jednotky) lékařů beze zbraní a bez doprovodných ochranných jednotek, je to spíš cvičení v součinnosti s jinými zdravotnickými zařízeními, jak zaznělo ze strany Ministerstva obrany – nebo skutečné bojové nasazení? Řekl bych, že spíš cvičení... Ovšem právní rozdíl je zásadní: k účasti na vojenském cvičení totiž armáda žádný předběžný souhlas Parlamentu nepotřebuje, o vojenských cvičeních pouze obě parlamentní komory informuje, jak praví ústava „neprodleně“, a Parlament má právo cvičení zrušit.
Samozřejmě ve skutečnosti nešlo ani o boj, ani o cvičení. Šlo o – jak také ve vzrušené senátní debatě zaznělo – o stávkokazy. A odborový boss a soc. dem. předseda Senátu Milan Štěch se neznal vzteky. (Sociálnědemokratická místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková – ale to se mi nechce ani věřit – prý přirovnala příjezd českých lékařů na Slovensko dokonce k okupaci vojsky Varšavského paktu v roce 1968.)
Ovšem stávkokazi zachraňující lidské zdraví – to je přece jen trochu jiná, trochu zvláštní kategorie. Jak také v debatě v českém Senátu řekl jiný odborářský předák (spoluzakladatel Herecké asociace) a senátor za ODS Tomáš Töpfer, jsou situace, kdy odborářské uvažování musí ustoupit vyšším hodnotám; a člověka, který své odborářské uvažování staví nad hodnoty lidského života a zdraví, si, řekl Tomáš Töpfer, nemůže vážit; a vyzval Milana Štěcha k odstoupení z čela Senátu.
Milan Štěch ovšem neodstoupil. Stanovisko, v němž pro tentokrát sehrál roli ústavního soudu, český Senát přijal. Vláda prý porušující ústavu vládne dál, řeky plynou, voda teče... Poslanecká sněmovna vzala konání lékařského vojenského cvičení na Slovensku na vědomí dne 19. 12. 2011 bez jakýchkoli doplňujících usnesení.
Těžká je role protivládní většiny v téměř bezmocném Senátu...