Poslanecká sněmovna v závěru loňského roku odmítla návrh poslankyň Ivany Řápkové (ODS) a Lenky Kohoutové (ODS) na změnu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který měl umožnit exekuce i příspěvku na živobytí.

Návrh nezapadá do komplexní úpravy srážek. Navrhovanou právní úpravou naopak mělo dojít k prolomení obecných principů, že dávky pomoci v hmotné nouzi nepodléhají exekuci. Poprvé z hlediska právní regulace mělo dojít k tomu, že z důvodu dluhu konkrétního dlužníka by byly z hlediska sociální pomoci postiženy i děti. Co je velmi zlé, je skutečnost, že exekuce i malých částek od chudých lidí jsou velmi vítaným zdrojem pro vymahače a exekutory a mnohdy i nebankovní společnosti s nekalými praktikami. Výsledkem by bylo snížení ochrany i dětí a vytvoření kanálu pro exekuci dávek pro věřitele, z nichž drtivá většina nebudou obce a města. Přitom lidí takzvaně nepřizpůsobivých, kteří již dávno mají příspěvek na živobytí sražen na existenční minimum, by se navrhovaná úprava vůbec nedotkla.

Cesta návrhu obou poslankyň byla dlouhá a poněkud komplikovaná. Objevil se ve sněmovně bez předchozího projednání v koalici a vláda k němu vyjádřila neutrální stanovisko. A skončil, až když se v Poslanecké sněmovně nenašel potřebný 101. hlas poté, co návrh byl zamítnut v Senátu.

Pokud jde o stranu TOP 09, zde dominoval zásadní nesouhlas předsedy Karla Schwarzenberga a také můj. V tomto smyslu jsem rovněž ve sněmovně vystoupila.

Jsem velmi ráda, že návrh nakonec nenašel podporu 101. poslance.

Samozřejmě vnímám, že dluhy je nutné platit. Ale zde je nutné postupovat cestou komplexního návrhu z dílny Ministerstva spravedlnosti.

Celá situace v oblastech sociálního vyloučení je natolik složitá, že takto jednoduchý a populistický návrh žádné řešení nepřináší. Hrozilo by zde jen další zvýšení sociálního napětí.

Autorka je poslankyně za TOP 09 a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR