1.

Pořád je čemu se divit... Čím je něco důležitější, tím menší prostor to má ve sdělovacích prostředcích – bylo by jistě přehnané vyhlásit tento paradox jako pravidlo platné dnes v českých médiích, ale jistě je to jedna z tendencí, které se v nich projevují. Určitě je významné, že byla schválena ústavní změna znamenající, že již v příštím roce budou volit hlavu státu přímo občané, a těší se to právem obrovské pozornosti médií. Ale téměř současně se čeští politici shodli i na přijetí dalšího notorického bodu volebních programů všech možných stran, ke kterému se politici chovali dlouhé roky úplně stejně jako k návrhu přímé volby prezidenta: všichni ho jako chtěli, ale kdykoli došlo k hlasování o jakékoli konkrétní podobě, vždy skončil z nějakých okrajových a formálních důvodů pod stolem...

Všimli jste si? Téměř nenápadně se médii mihlo, že skončila naše evropsky ojedinělá doživotní imunita poslanců.

Období Nečasovy vlády se tak začíná jevit jako údobí velkého „národního úklidu“, kdy se stávají skutečností dlouholeté mátohy, na jejichž nereálnost jsme si pomalu zvykli... Nejen přímo volený prezident a imunita zákonodárců. I přes všechny útoky nepřátel a ostudnou nekompetenci, kterou předvádí ministryně kultury Alena Hanáková z TOP 09/STAN, zřetelně se už rýsující majetkové vyrovnání s církvemi. A ovšem důchodová a sociální reforma, přes všechny omyly, problematičnosti a zmatky. Zdá se, že Nečasova vláda se opravdu zapíše skutečně významným, a to kladným způsobem do dějin.

3.

Další věc, trochu jiného druhu. Podle mého názoru měla být ve všech včerejších novinách na titulní straně – ale byla jen v Lidovkách, a to vcelku nenápadně až dole na straně 4. O co jde. Houština billboardů lemující české silnice a zejména dálnice je už dlouho terčem kritiky. Byla publikována čísla, kolik metrů při jaké rychlosti projede řidič fakticky „naslepo“, pokud se třeba jen letmo podívá na reklamu u silnice. Poukazuje se na to, že v zemích na západ od nás, kde je tržní hospodářství pevněji zakotveno, se s podobným pralesem reklam u dálnic nesetkáme.

Jistě je možné jen uvítat, že v Poslanecké sněmovně uspěl návrh zákona, který povoluje jen reklamu na čerpací stanice či ubytovací kapacity umístěné bezprostředně u komunikace. Potud je všechno v pořádku.

Jenže – jak se prozradilo, kdesi v pozadí stál Roman Janoušek; jedna z nejodpornějších figur našeho veřejného života, podnikatel, podnikající především prostřednictvím svého politického vlivu. Narychlo a v tichosti vsunutý pozměňovací návrh měl současně se zákazem billboardů povolit reklamu na informačních tabulích – a ty (což už ovšem v textu zákona nebylo...) měla díky péči ministra dopravy Pavla Dobeše z Věcí veřejných ovládat firma Romana Janouška... Prostě: nemravný obchod majitele Věcí veřejných Víta Bárty s podnikatelem Romanem Janouškem z ODS.

Pár hodin před hlasováním však dostali poslanci do mailových schránek varování poslance TOP 09 Františka Laudáta v této věci zašeptané poblíž nevypnutého sněmovního mikrofonu předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. A pozměňovací návrh nakonec neprošel, podpořili jej jen poslanci za Věci veřejné a „Janouškovo křídlo“ ODS plus snad ti, kteří si nestihli přečíst maily...

Máme zde před sebou v mimořádně jasné podobě odkrytý jeden z mechanismů, jak funguje nejvyšší patro korupce v naší zemi – a co by nás mělo zajímat víc, než právě toto? Ukazuje se také, že pokud se někdo snaží zabránit zákulisní lumpárně, musí to dělat také zákulisně, například zneužitím omylem zaznamenaného soukromého rozhovoru... A odkrýt něco takového, právě to je úkolem médií. A patří to na první stránku.

Ovšem co dál? Bude to někdo vyšetřovat?

Pokud ano, bude asi potrestán jen ten, kdo neoprávněně informoval poslance ukradeným záznamem rozhovoru...