Třetím ze sedmera darů Ducha Svatého je DAR RADY.

Rada Ducha Svatého je láskou, která nás usměrňuje k pečlivému, vnímavému a rozumnému výběru prostředků, abychom svatě sloužili Bohu.

Rada Ducha Svatého není v prvním řadě radou, jak máme odpovídat i u zkoušek a napsat ve škole písemku (právě v této souvislosti slyšíme od věřících, žel, nejčastěji odkaz na Ducha Svatého); ani to není jen rada pro každodenní praktické rozhodování – Duch nás vede především k myšlenkám na věčný život s Bohem a radí nám, jak si uspořádat tento život, aby co nejpříměji vedl nás – i lidi okolo nás – k Němu, Otci i Synu.

„/…/ Svoboda Ducha Svatého není svatořečením libovůle ani dogmatizací svévole. /…/ Kde je jeho svoboda používána jako zástěrka pro vlastní libovůli. Tam se dá zcela jistě předpokládat, že to, co tu vane, není Duch Svatý. /…/ Pán nevystavil víru nekonečným diskusím učenců a církev organizačnímu umění lidí. /…/ Odtud také můžeme porozumět tomu, co se je míněno „neomylností“. Neomylnost znamená, že nejsme odkázáni na skromnou lampičku svého rozumu, nýbrž že nám Pán zanechal větší světlo. Neomylnost znamená, že nejsme ponecháni o samotě, takže bychom museli žít jen domněnkami lidského rozumu, že nemusíme sami sebe tahat za kštici z bahna jako baron Prášil, nýbrž že On své slovo v posledku sám chrání a vykládá.“ (Joseph Ratzinger, nynější papež Benedikt XVI., úryvky ze svatodušního kázání dne 25. 5. 1980 v katedrále v Mnichově)

Hledejte nejprve království nebeské – a všechno ostatní vám bude přidáno! (Mat 6, 33)

Takto mluví Hospodin zástupů:

Neposlouchejte slova těch proroků, kteří vám prorokují;

klamou vás, vykládají o viděních svého srdce,

ne o tom, co by pocházelo z Hospodinových úst;

odvažují se říkat těm, kdo mnou pohrdají:

„Hospodin Jahve promluvil, budete žít v pokoji!“

A všem, kdo jsou v zatvrzelostí svého srdce:

„Nepřihodí se vám nic zlého!“

Ale kdo se tedy účastnil rady Hospodinovy a viděl a slyšel jeho slovo?