Facka z Řecka? Tak tady jsem zase jednou neodolal rýmu! (Snad proto, abych trochu vylehčil toto smutné téma.) Vlastně ty facky byly ve čtvrtek (7. 6. 2012) dvě a úder pěstí navrch. To všecko v televizním studiu, v přímém přenosu, z ruky mluvčího řecké fašistické strany Zlatý úsvit (Chrysi avgi) Iliase Kasidarise. Řecké fašisty by Miroslav Kalousek jistě za zbabělce neoznačil.
Zřejmě je to tak, že v Evropě jsou nějaké fackovací dny, kdy rány padají v Athénách jako v Praze. Snad je to způsobeno tlakem vzduchu, národní tradicí, politickou situací, sluneční erupční aktivitou či nějakými jinými přírodními silami.
Pokud je země v ekonomické krizi, a ta mívá, jak na to v dnes hojně citovaném výroku poukázal už za krize 30. let český podnikatel Tomáš Baťa, často morální kořeny, reagují lidé, kromě jiného, také tím, že volí extremisty. V Česku se podle průzkumů dostali komunisté na druhé místo ve volebních preferencích, v Řecku, které je na tom ještě mnohem hůř, se už do parlamentu dostala nejen krajní, i když ještě demokratická, levice, ale i komunisté a přímo fašisté.
Pokud je země v krizi, mají najednou šanci i lidé velmi pochybné minulosti. Fašista Ilias Kasidaris čelí obvinění, že se před pěti lety (tedy ještě před krizí) podílel na loupežném přepadení; dnes to samozřejmě popírá. Když Reně Duru, poslankyni krajně levicové strany SYRIZA, nějak došly politické argumenty, udeřila na osobní strunu a připomněla Kasidarisovi jeho údajnou loupežnickou minulost, přešel fašistický mluvčí od mluvení k činům a sklenici vody, určenou ve studiu ke vnitřnímu osvěžení, použil na osvěžení zevní a vychrstl ji na paní Duru. Debatující z ostatních stran zůstali sedět jako zařezaní, takže zástupkyni Komunistické strany Řecka (KKE) Lianě Kanelli bylo jasné, že zase jednou nastala příležitost pro marx-leninskou ideologii, a začala Kasidarisovi nadávat. Pak už následovaly dvě facky na tvář vědeckého komunismu a k tomu úder pěstí. Feministky mohly v tu chvíli zajásat: Ilias Kasidaris se povznesl nad staré genderové předsudky a zachoval se k ženě zcela rovnoprávně, jako by se zachoval k chlapovi. Potom utekl ze studia.
Odvaha tedy nebude jen v tom, zda je někdo ochoten diskutovat, to Kasidaris byl, a v tom, aby facky padaly zepředu, ne zezadu, jako před českým Ministerstvem financí, kde si kdosi chtěl bouchnout do Kalouska; odvaha spočívá v tom, aby si člověk stál za svými názory i za svými fackami, pokud se pro ně rozhodne.
Popisuji tuto situaci ironicky, ale to neznamená s laskavým humorem, naopak, velmi se mi nelíbí. Nic mi není vzdálenější než postoj „jen ať se fašisti a komunisti vymlátí mezi sebou“. Každé násilí je zlo, každé násilí je kluzký svah k ještě většímu násilí, každé násilí je symptom nejen krize, ale i rozkladných procesů ve společnosti.