1.

Jsem

tady před Tebou, ó Pane. Já

bublina bytí,

křehká

mýdlová blána okolo ničeho.

Lesklá a pestrá, barvící si

okolní svět do duhových barev, tak

prázdná.

2.

Kámen

vržený do vody. Voda

vržená proti kameni. Voda

času a bytí – zatímco kámen stojí

a padá.

3.

Smiluj se nade mnou, můj Bože,

Pane a Kriste, Ježíši,

Svatý, Nesmrtelný!

Přítomný.

Z ulice bublají holubi, z kůru

na sebe každou čtvrthodinu

tlukotem

upozorní hodiny.

Město. Letní

opuštěné kulisy

prázdného divadla.

A já:

ten

čekající,

ten

nekající,

ten,

vzlykající,

ten

lokající

z poháru života,

ten

lkající

a plačící v této

slzavé aréně světa...