Koupil jsem si metr a stříhám si z něj dny, které zbývají do odchodu zbrusu nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Nakonec uhnul přání většiny veřejnosti i části politiků a jmenoval Lenku Bradáčovou vrchní státní zástupkyní v Praze. Něco přes tři neděle zkoumal různé možnosti, jak se tomuto jmenování vyhnout. Konzultoval například se všemi nejvyššími státními zástupci, které tato země měla před Pavlem Zemanem, který mu jméno Lenky Bradáčové navrhl, tedy s Renatou Veseckou, Marií Benešovou (ta se rovnou po setkání vyjádřila, že mu nic neporadila...) a také (aspoň podle Blažkových vlastních údajů) s Vítem Veselým a Bohumírou Kopečnou, tedy s nejvyššími státními zástupci, na jejichž někdejší existenci jsme už mezitím dokonale zapomněli... Pokusil se situaci vyřešit tak, jak to v jedné satirické povídce už z roku 1967 radil Ivan Vyskočil – totiž zřízením komise, která ji má vyřešit (a dobře zvolená výběrová komise dokáže divy!), ale byl poučen, že vypsat výběrové řízení mu zákon neumožňuje, že může jenom přijmout, anebo nepřijmout jméno, které mu navrhuje Pavel Zeman... S ním také opakovaně jednal, ale on očividně nepřistoupil na Blažkův názor, že jsou i jiní státní zástupci, kteří by mohli převzít pražský úřad. Zbrusu nový ministr spravedlnosti učinil taktéž mnoho různých mediálních vyjádření, včetně toho, že kdyby jmenoval Lenku Bradáčovou, byl by z toho velký křik, a také toho, že už se vyjadřovat nebude. Ale pak se opět vyjadřoval. Summa summarum: dá se říct, že za necelý měsíc toho Pavel Blažek stihl opravdu hodně.

 

A to ještě samo jmenování Lenky Bradáčové zabalil do úžasné zápletky, ze které by byl zmaten i každý trochu inteligentnější autor detektivek. Se samotným návrhem na jmenování Bradáčové prý někdo – manipuloval. Co se vlastně stalo? „To je třeba řádně vyšetřit,“ říká Blažek. A že vyšetřování povede on sám! (Ministr spravedlnosti jako řádný vyšetřovací orgán – další dobrá zpráva pro občany České republiky!) Náměstek ministra Jiřího Pospíšila návrh na jmenování Lenky Bradáčové pražskou vrchní státní zástupkyní dne 21. června 2012 od nejvyššího státního zástupce převzal, převzetí řádně potvrdil, ale do došlé pošty je nezapsal. V ní se octlo až v červenci po odvolání ministra Pospíšila... Co to dokazuje kromě borčusu, který vládne na ministerstvu, to nevím. A jak právě tímto postupem někdejšího Pospíšilova náměstka mohl být podniknut útok na premiéra Petra Nečase, to je také nad moje chápání – spíš by se, když už, ale i to je absurdní, mohl zneužít ve prospěch Petra Nečase; ale jsou na světě záhady větší než záhada zamčeného pokoje! Musíme počkat na výsledky pana nezávislého vyšetřovatele.

 

Ale abych se ještě vyjádřil k věci.

 

I při společném tiskovém brífinku po jmenování Lenky Bradáčové – i z následných mediálních vyjádření obou bylo cítit stále určité napětí mezi Lenkou Bradáčovou a Pavlem Zemanem na jedné a ministrem Pavlem Blažkem na druhé straně.

 

Bradáčová reagovala na novinářské dotazy po svém jmenování energicky, rozumně a uvážlivě. Jistě ví, kam jde a do čeho vstupuje. Že má svou koncepci a zastávat úřad není její nejvyšší prioritou – to je podle mého názoru zřejmé. Nemám samozřejmě za to, že její jmenování zachránilo v Česku právní stát (jak píše v dnešním Právu vždy více než emotivní Petr Uhl), ale dobrá zpráva to bezpochyby je.