Šest set delegátů, sto akreditovaných novinářů a zhruba milion prázdných slov – to je letošní 23. kongres ODS v Brně; komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo, který zažil už řadu kongresů ODS, se vyjádřil, že tak smutnou a depresivní atmosféru jako letos ještě na žádném kongresu této strany nezažil. Rozdíl proti euforické, nadšené, nadějí naplněné atmosféře pražského kongresu před dvěma roky, kdy se dostal do čela strany, vzdor existujícím dohodám regionů, Petr Nečas, je markantní... I senátor (a nyní i předseda senátorského klubu) Jaroslav Kubera, který chtěl atmosféru trochu vylehčit, potřeboval hodně času, než delegáty rozesmál: „Analýza voleb stručně. A co volby? U mě dobrý!“ A dodal i básničku, ze své volební kampaně: „Zase volby! To je morda! Kandidátů celá horda. Změna často nepomůže, starý praktik ví, co zmůže...“

Jo, jo.

Petr Nečas mluvil skoro hodinu. Řekl, že značka ODS je poškozena spojením s korupcí. Ale nic z toho nevyvodil. Řekl, že přijímá odpovědnost za porážku v krajských a senátních volbách – ale nic z toho nevyvodil; člověk by řekl, že když přijímá odpovědnost, v další větě oznámí, že odstupuje a uvolní tak místo někomu schopnějšímu: ale nic. Rovnocenně po bok slavného Klausova výroku, že když ODS prohrála volby, nebyla to prohra, nýbrž „nevýhra“, se řadí slova z Nečasova dnešního projevu: „My o ty voliče nepřicházíme, my je postupně ztrácíme.“

Petr Nečas a Mirek Topolánek se vzájemně se obviňovali, kdo že prvně použil slovo „kmotr“, ale nikdo neřekl, jak se reálného problému „kmotrovství“ v ODS zbavit, ať už mu říkáme jakkoli. „Upřímně a hluboce se vám omlouvám,“ pravil Alexandr Vondra. Omlouval se, že možná měl odejít kvůli kauze ProMoPro – omlouval se, ale že by mohl, třebas opožděně, odejít ještě dnes, to už jsme od něj neslyšeli. Slova, slova, slova. ODS je v rozkladu, není schopná sebereflexe ani sebeočisty.

Uvědomuje si to, ale neví, jak z toho.

„Ztratili jsem kompetenci a elán vést zemi“ – děl Marek Šnajdr, jeden z protinečasovských rebelů (kteří přidávali na kritice, jak postupně nastupovali). Šnajdr – kromě kritiky hypertrofovaných sociálních dávek – hovořil úplně jako sociální demokrat: byl proti restitucím církevního majetku i proti druhému pilíři důchodové reformy; a není prý pro boj s levicí důležité udržet se ještě pár měsíců ve vládě... Už chystá nástup ČSSD? Ale nezapomeňme: kdože to tady moralizuje? Moralizuje Marek Šnajdr, spojený s působením firmy IZIP, která za dvě miliardy korun neodvedla vůbec nic a nyní, když se ministr zdravotnictví Leoš Heger pokusil tento penězovod utnout, Marek Šnajdr se (s tichou podporou premiéra!) postaral aspoň o to, že Všeobecná zdravotní pojišťovna s firmou IZIP dále spolupracuje – za správu svých internetových stránek jí platí 5 milionů korun měsíčně... A nikdo na sjezdu to Šnajdrovi nepřipomněl...

Klíčová slova (která ovšem zcela zapadla) pronesl na kongresu předseda pražské organizace ODS a primátor hlavního města Bohuslav Svoboda: „Pro řadu lidí jsme horší než komunistická strana, vzpamatujme se!“ A užil přísloví, česká i latinská. Výzvy k lepšímu vysvětlování nezbytných nepopulárních opatření, domnívá se, se minou účinkem, „pokud budeme kázat vodu a pít víno“. A „verba movent, exempla trahunt,“ řekl. 

Má ovšem pravdu – ale co z toho? Jistěže jen těžko může „vysvětlit“ nutnost úspor strana, jejíž předseda dává své pomocnici statisícový plat – a snaží se to utajit před veřejností, z jejíchž daní tyto peníze plynou; těžko může něco „vysvětlit“ strana, jejíž všichni vedoucí představitelé (snad až na paní Miroslavu Němcovou a možná pár dalších výjimek) kradou a hrabou pod sebe.

Až po 23. hodině, když už v sále skoro nikdo nebyl, oznámil exministr Ivan Fuksa, jeden z „rebelů“ v České televizi, že bude kandidovat na předsedu strany proti Petru Nečasovi. Ale je v tom snad nějaká naděje?