LADOVSKÁ ZIMA

Vrba

Ladovská zima

stále

na měkkých vršcích a

zasněžených polích.

Na staré vrbě u rybníka

Gerlinda Šmausová

v kostýmu hastrowoman

přednáší

o mužských a ženských rolích...

Saně

Už dávno ne stopy stříbrných podkov a

dřevěných sanic...

Však

v hranatých polích jsou

pěšiny ze stop

brunátných traktorů a

březích zaječích samic...

Noc

Noc bez ponocného.

Bez hvězd, bez poezie.

Jen psi

zbyli z dávného obrazu.

Plní svou povinnost,

předávají si mě,

úřadovnu od úřadovny

píší do noci o mě

svá hlášení...

Ticho

Ticho

Jen sám v kraji

se zvláštním pocitem

vážnosti

Ticho Sám v kraji

Sníh přikryl detaily

i stopy

Sníh

Sníh stále jiskří

jak strop pouťového autodromu.

V zimě

je život intenzivnější, struny

jsou více napjaté, člověk

si silněji

uvědomuje život.

Borovice

Jen špičkou

se dotkl rumělky štětec

nežli se ponořil do kelímku s vodou

a dal nám tento kmen

ve sněhu, ozářený sluncem.


Daroval jsi nám ruce, barvy, oči, kmen

a touhu po věčnosti, Pane.

Hrad

Kámen po kameni odkládá

hrad svoji paměť a s ní

i svoje bytí.

Vidím

stát panoše na podsebití.

Ubývá vteřin, nespojují se

s námi odkládanou minulostí...

Podstatné není, není

co zůstane tu

z mých kostí.



Sázava 7. - 9. prosince 2012