Pocity

Je ráno, poslední den před první přímou volbou českého prezidenta – již zítra odpoledne se otevřou volební místnosti. Trochu se bojím, jak to dopadne, zda jsme pochopili, že při volbách nemůžeme hledat ideální představitele (volby nejsou Poslední soud), ale to lepší z možného (zvlášť tvoří-li někdo tak malou menšinu, jako my, konzervativní, ale církvi věrní katolíci; je nás jistě jen několik desítek tisíc.) Jak správně napsal otec Vojtěch Kodet, „novým prezidentem nebude matka Tereza“ – tedy osoba svatého, Bohu zcela odevzdaného života. (Ale Matka Tereza by u nás určitě měla problém: neuměla přece česky!) A ani, abychom si připomněli někoho, kdo je nám národnostně bližší, svatý Václav... Ostatně toho jsme si sami zabili: a zabil ho, katolického světce, katolík, jeho vlastní bratr Boleslav – aby potom vládl místo něho a vládly i Boleslavovy děti a všichni Přemyslovci až do konce pak byli potomci vraha Boleslava, ne světce Václava.

Prožívám tyto volby velmi silně a emocionálně, jak vidíte. Tak silně, až to i mě samotného překvapuje... Asi se ani nebudu dívat na dnešní televizní duel Zeman : Schwarzenberg. Proč se zbytečně trápit a strachovat, zda kníže neudělá nějakou chybu? Proč trnout, jak ten anebo onen moment diskuse asi zapůsobí na nemyslící (či nepříliš myslící) část národa (a o tu teď v první řadě jde)?

Raději zalezu do své komůrky – a budu se modlit. Za vlast: za vlast, taková je moje intence. A na takový úmysl také prosím známé kněze, aby sloužili mši svatou.

Polarizace

Za Miloše Zemana se postavily odbory, Karla Schwarzenberga podpořila peticí více než tisícovka vědců; podporu Karlu Schwarzenbergovi vyjádřila Konfederace politických vězňů – a ve prospěch Miloše Zemana vystoupil Český svaz bojovníků za svobodu („Bojovali za svobodu a teď jdou znova do boje,“ komentovaly to vtipně palcovým titulkem na první straně komunistické Haló noviny). Pro Miloše Zemana se vyslovil údajně pravicový kandidát z prvního kola Jan Fischer (aby i on ukázal, že patří k mocenské skupině Zemana a Klause), ale Schwarzenberga podpořil tým Fischerových poradců (poradci jsou profesionálové, nepatří k mocenským skupinám).

Český národ je rozdělen, rozdělen na dvě poloviny – ale připadá mi, že ještě nikdy nebyla jeho polarizace tak slušná a kultivovaná jako nyní; přímá volba prezidenta se ukázala být nápravným tělocvikem pro naši společnost. S prvním kolem prezidentské volby bylo spojeno i několik místních referend – hlasoval by v nich i jinak tak veliký počet voličů? Lidé (už zcela uštvaní a unavení tolika skandály a tak silným pocitem – ale proč pocitem: tak silným prožitkem vlastní bezmoci tváří v tvář zlu...) se opět začali zajímat o svůj osud a zas mají pocit, že mohou něco změnit. Významný, známý umělec, který se velmi angažoval v pokojné revoluci vedoucí k pádu komunismu, řekl: „Já teď dělám pro tým Karla Schwarzenberga výjezdy na venkov – a řeknu vám, to je jako v devětaosmdesátém...“

Je to duchovní boj. Jde – a opět mě překvapuje, jak veliká a emocionální slova se mi derou do pera – o duši národa.