Společné prohlášení z jednání ČBK, ERC, FŽO a ČSSD

22. 11. 2013

Zástupci České biskupské konference (ČBK), Ekumenické rady církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO) se po jednání se zástupci České strany sociálnědemokratické shodli na společném prohlášení, které formuluje jejich postoj k požadavku ČSSD na redukci rozsahu majetkového narovnání mezi státem a církvemi.

 

1. Církve a náboženské společnosti v naší zemi si uvědomují potřebu politické stability, protože dlouhodobější neuspořádanost a nejasnost v politických strukturách má nutně za následek i ohrožení naší ekonomiky a to dopadá na všechny obyvatele naší země.

2. Vzhledem k zájmu o kontroverzní témata vznikla v médiích v otázce navracení církevního majetku řada nepodložených informací, zbytečně vyostřených a bránících společnosti v hlubším porozumění tomuto problému.

3. Po celou dobu od obnovení demokratických svobod po listopadu 1989 existovala vzájemná spolupráce a porozumění, kdy demokratické vlády přispěly svou kulturní a sociální politikou k tomu, že mnohé rány minulosti týkající se církví byly výrazně napraveny. (Obnovená struktura církví, rekonstrukce a účast církví ve veřejném a sociálním a vzdělávacím systému – v armádě, vězeňství, zdravotnictví, policii, integrovaném záchranném systému). Projevilo se to pak tím, že charitativní organizace (ADRA, Diakonie, Charita) se aktivně projevují nejen při živelných pohromách, ale výrazně doplňují běžné sociální služby státu a je to důkazem života i přínosu církví ve svobodné demokratické společnosti.

4. Představitele církví a náboženských společností to vede k tomu, aby připomenuli ochotu k porozumění a službě celé společnosti bez ohledu na konfesní, politickou či národností a rasovou příslušnost v současné společnosti v naší zemi. Je třeba uznat, že církve se zřekly finančních náhrad za užívání jejich majetku po celou dobu totality i po dobu 24 let demokratického zřízení, kdy se církve částečně samofinancovaly v rozporu s dikcí dosavadních zákonů. Při projednávání této problematiky se vždy vycházelo z materiálů tzv. Kasalovy komise, která na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dosáhla většinové shody i se zástupci ČSSD a KSČM (10 hlasů pro, 1 proti).

5. Od roku 1991 na základě zákona č. 229/1991 Sb., § 29 o blokování nevráceného církevního nemovitého majetku byla vedena řada jednání mezi zástupci církví a náboženských společností a vládou, ministerstvem kultury či Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Protože zákon z roku 1991 a následně i vyjádření Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010 předpokládaly řešení tohoto problému, musely se všechny strany s tímto tématem vypořádat v intencích zákona. Bylo nalezeno systémové řešení spočívající ve finanční odluce církví od rozpočtu státu. Stát i církve se vzdaly dosavadního způsobu financování církví a náboženských společností.

6. Zákon č. 428/2012 Sb., o částečném zmírnění křivd, přijatý Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 8. 11. 2012 může mít řadu nedostatků, ale je třeba vyjádřit, že je dobrem pro celou společnost: nastoluje právní jistotu současných držitelů církevního majetku – soukromých osob, obcí, měst, krajů. Tento majetek, který zůstává v držení dosavadních uživatelů, má pak několikanásobně vyšší hodnotu, než finanční náhrada, která má být za něj církvím vyplácena.

7. Na takové řešení církve přistoupily na základě vědomí, že i jejich členové jsou především občany tohoto státu a nechtějí se nikterak vyčleňovat ze společnosti. Realizací zákona se také z žádné církve nestane nezodpovědná organizace překypující majetkem. Naopak církve a náboženské společnosti zavazuje k větší citlivosti a solidaritě s celou společností. Výrazem této solidarity je správa a budování hospiců, církevních nemocnic, církevních škol a charitativních zařízení.

8. V současnosti lze, bohužel, konstatovat řadu obstrukcí ze strany povinných právnických osob vůči církvím a náboženským společnostem. Ty jsou přesto nadále toho názoru, že je třeba dál konstruktivně jednat, aby zákon č. 428/2012 byl realizován.

9. Církve a náboženské společnosti znovu chtějí ujistit, že hranici 25. února 1948 při řešení navracení zabaveného majetku míní v právní perspektivě dodržet. Rovněž chtějí vyjít vstříc těm společenským organizacím a právním subjektům, kterých by se dopad zákona o zmírnění některých majetkových křivd mohl nepříjemně dotknout.

10. Církve a náboženské společnosti opakovaně naznačují svou snahu o dohodu při zmírnění eventuálních dopadů vyplácení finančních částek (jakkoliv při bilionovém rozpočtu tvoří jen téměř jeden a půl tisíciny výdajů rozpočtu) tím, že jsou ochotny přijmout část náhrad formou krátkodobých státních dluhopisů. Tyto konkrétní otázky mají být dále precizovány kompetentními experty.

11. V otázce areálu Pražského hradu katolická církev mnohokrát vyjádřila svou ochotu nežádat o budovy dnes nutné k chodu a bezpečnosti areálu. S KPR a Správou Pražského hradu dojednala dohodu o takových výměnách jednotlivých budov v areálu, aby oběma stranám byly poskytnuty vhodné a dostačující prostory pro jejich činnost. Jednání o této dohodě proběhla i za účasti hlavy státu a měla by být dovršena dle litery zákona příslušnými smlouvami.

12. Církve a náboženské společnosti spolu se zástupci ČSSD vyjadřují vůli dále o této problematice jednat a připravit konkrétní materiály o projektech, na kterých se budou církve spolu se státními orgány nové koaliční vlády podílet, a posílit tak společenské vědomí, že církve své majetky hodlají používat především pro potřebné a doplňovat tak vhodně úsilí státu v této oblasti.

 

Za ČBK Dominik Duka

Za ERC Joel Ruml

Za FŽO  Petr Papoušek

 


Hledání