Básník Jan Skácel, který byl nevěřící, nazval jeden ze svých posledních fejetonů „Vánoce pro děti“... Skutečně: pokud člověk nemá děti a nevěří v Pána Ježíše, leckdy dnes neví, co s Vánocemi. Bojí se jich!

Patnáctého prosince zavřu oči a otevřu je až tak někdy kolem desátého ledna,“ říká jedna moje známá, architektka. „Na volné dny jezdíme na hory s partou, která smýšlí stejně: vánoční ozdoby a vánoční řeči jsou zakázané! A žádné dárky, žádní kapři ani jiná vodní hovada! Za koledu by byl snad trest smrti! Kolem vánočních trhů na náměstí musím chodit, mám je na trase, takže, samozřejmě, oko na nějaké nabídce spočine – ale nikdy se tam nezastavím a nikdy nic nekoupím, rozhodla jsem se. I kdyby tam měli láhev vína za korunu, tak nikdy nic; nakupuju stejně pořád, i spoustu zbytečností, celý rok, tak právě na Vánoce si dám ráda zdravotní pauzu od nákupů... Nevadí mi ani tak ta komerce, ta je celý rok a pokaždé z jiného důvodu, vadí mi hustý sentiment a kýč. Jako když se přese mne převalí vlna – je třeba to přečkat, zavřít oči a počkat, až splaskne...“

Jak to tak v pořádku?

Často se kritizuje, že předlistopadový režim degradoval původní duchovní význam Vánoc (jakožto křesťanských svátků – oslavu narození Ježíše Krista) na pouhé svátky´klidu a míru´, přesněji rodinné,“ píše v časopise ČD pro vás Tomáš Cach (ročník 1954, jak sám prozrazuje; ale není to ten urbanista se stejným jménem); tento časopis jsem si vzal v nádražní čekárně v Telči (to je mimochodem moc hezké město na Vánoce!) – ležel tam od toho, měl motivovat k ještě většímu cestování vlakem. U nás většina lidí bere Vánoce ateisticky, říká Tomáš Cach (jen doufám, že to říká on, že to není oficiální názor státních drah!), „jaksi sama od sebe, bez ohledu na politický systém v zemi“.

Jenže ono na světě nic není „jaksi samo od sebe“. Nelze výsledek něčeho – v daném případě brutálního komunistického útlaku a tlaku – prostě označit za něco přirozeného. Ještě ve 30. létech měly, například, i liberální a věru ne katolické Lidové noviny na Štědrý den na první straně titulek „Narodil se Kristus Pán“ – i když ho trochu zmírnily dodatkem – „zní dnes v celém civilizovaném světě.“ Ale křesťanský ráz Vánoc, prostě, ještě před válkou nikdo nepopíral...

Nebojme se chtít jej vrátit i do společnosti, ve které žijeme. I když tlak oficiální politiky, který k nám tentokrát přichází hlavně ze Západu, je právě opačný: vymazat křesťanský smysl Vánoc, vyhnat křesťanství vůbec z veřejného prostoru kamsi do katakomb...

 

 


Hledání