Vyšlo několik komentářů předních právníků k české ústavě, ale jen z jednoho z nich citoval prezident České republiky Miloš Zeman ve svém dnešním (10. ledna 2014) projevu o návrhu nové vlády; a to ještě citoval, jak říkají jiní právníci, metodou vytržení z kontextu – vyšlo mu tak, že prezident může odmítnout návrh premiéra na obsazení ministerského postu.

Projev (delší než bylo jeho vánoční poselství) Zeman přednesl ještě předtím, než oficiálně převzal od Bohuslava Sobotky seznam návrhů na obsazení postů a program nové vlády. To aby Sobotku dostal pod ještě větší tlak.

V úvodu projevu (přednesl jej pod taseným mečem na gobelínu v pozadí) prezident zdůraznil, že je „zvyklý dodržovat slovo". No... Kdyby je dodržoval, nebyl by dnes prezidentem – vždyť přece několikrát prohlašoval, že do politiky se po skončení premiérského mandátu už nevrátí, že o jeho návratu můžou uvažovat jen někteří „novinářští blbečci“...

A znovu pochválil (nekonečně končící) Rusnokovu vládu – říkám si, že je to až neuvěřitelné, že takovou skvělou a odborně zdatnou vládu – kromě něj – nikdo nepochopil! Nejdřív jí odmítla dát důvěru Poslanecká sněmovna a pak ve volbách její členové totálně propadli i u voličů; u těch „dolních deseti milionů“, jichž se Zeman tak rád dovolává...

A pak už se hlava státu pustila s vervou do Sobotkova týmu. Na Nový rok prezident nepromluvil, takže až teď... 

Ještě nejlépe z něj nakonec dopadl paradoxně Andrej Babiš, pán, který nemůže předložit čisté lustrační osvědčení; jeho odbornou způsobilost prezident, zdá se, vůbec nezkoumal, v jeho životopise nenašel (kupodivu!!!) žádného kostlivce – a naopak, v jeho případě jen přemýšlel, jak mu ke křeslu ministra financí co nejlépe dopomoct...

Jmenovitě jinak Zeman uvedl jen jediného adepta, Mariana Jurečku z KDU-ČSL – ale ten prý pro práci ministra zemědělství předpoklady má, ačkoli jinak je to „popleta“: Zeman mu tedy přece jen vytýká to, o čem se mluvilo v kuloárech, že mu to vytýká, totiž ostrá slova o „viróze“ v korunní komoře u svatého Víta. Prezident ovšem vsunul Marianu Jurečkovi do úst, co ten neřekl: Jurečka nemluvil o žádné „bujaré pitce“ na ruské ambasádě – a ani toho nebylo zapotřebí: alkoholik se přece umí ožrat i na jinak velice klidném a decentním večírku...

Ostatní „zločince“ Zeman nejmenoval, jen je přesně určil tak, aby je každý mohl poznat: předvedl přitom sbírku kuloárových pomluv a známých drbů, pravdivých jako nepravdivých... Martin Stropnický (ANO) nic neví o armádě – je to pravda, tank řídit neumí; ale ministr obrany v moderní demokracii není totéž , co armádní velitel. Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se zase provinil tím, že nic nepublikoval v zahraničních ani domácích vědeckých časopisech. A tak dále...

Prezidentem napadení politici se různě brání.

Nejlíp se myslím obhájil Jiří Dienstbier (ČSSD): jeho ministerská práce nebude trpět kandidaturou do Evropského parlamentu, protože do Evropského parlamentu kandidovat nehodlá. „Pan prezident má zastaralé informace nebo špatné informátory,“ komentoval to Dienstbier jedovatě.

Skutečnou trapnost ovšem Miloš Zeman objevil v životě uchazeče o post ministra vnitra Milana Chovance: svůj bakalářský titul z Právnické fakulty plzeňské univerzity Chovanec získal po pouhých devíti měsících studia... Chovanec je ovšem zrádce: zúčastnil se tajné Haškovy schůzky v Lánech v den voleb, ale pak ji na rozdíl od ostatních účastníků přiznal...

Pointa? Má to všechno nějakou pointu? Zatím ne. Dřevění hrdinové Josefa Skupy hrají svou (l)živou komedii dál...

 


Hledání