Každá společnost potřebuje pevné formy & normy, nějaké pevné obrysy, něco, o co by se mohla opřít. Obecně & všeobecně uznávané hodnoty pro svoje životy. Jak jejich absencí trpí soudobý Západ (včetně nás). To je jediná kost ze skeletu celé jeho bídy, kterou si soudobý Západ uvědomuje, že nemá hodnoty.

A totéž je potřebno i ve společnosti. Poslanec: řemeslo – ale ono to není v očích lidí ani řemeslo – povolání hodnocené s největším pohrdáním; respektu se netěší ani ministr, i když mu všichni, jen se někde nějaký objeví, předvádějí & provádějí rektální alpinismus!

A tak sami sebe přesvědčujeme, že to, co je třeba respektovat, co si zaslouží naši úctu, je SOUD, s tradičním přívlastkem, epitetem constans (anebo jen ornans?): NEZÁVISLÝ SOUD.

Snad je to tím, že většina lidí nikdy ani u soudu nebyla.

Musíme počkat na rozhodnutí soudu.“ „To rozhodl nezávislý soud.“ „Musíme respektovat rozhodnutí nezávislého soudu...“ Existuje dnes u nás jakási kultura neomylnosti soudů – jo, společnost potřebuje jistoty. Přitom už staří právníci říkali: „Summa ius, summa iniuria“. A přitom zvlášť dnes mezi českými soudci a -kyněmi je krom vskutku úctyhodných osobností též nemálo: planých formalistů, různých dosud od komunismu neobrácených ex-komunistů, mladých komunistů, starých rutinérů, ziskuchtivců, sobců & narcisků ... velkých i malých mafií (nejen „konkursní gang soudce Berky“ – /další slovní prefabrikát v řeči české publicistiky/). Jakož i drzých korupčníků (jak občas BIS prohlašuje a Soudcovská unie popírá).

Existují spravedlivá rozhodnutí, existují rozhodnutí, proti nimž už není možný opravný prostředek, existují samozřejmé verdikty, které však musel někdo oficiálně konstatovat – soudnictví má ovšemže význam & smysl; ale není to žádná studnice neomylnosti.

Vy snad zpochybňujete rozhodnutí nezávislého soudu?“

Ale ano, dost často se mi to stává.

Jistě, v trestních věcech o vině a nevině rozhoduje soud – protože spleť pro a proti někdo musí rozhodnout: a leckdy lépe tak trochu špatně než vůbec. Ale o věcech, jaké doopravdy jsou, může soud říkat cokoli, mohou důstojníci StB u soudu svědčit, že agent, kterého řídili a který překypoval aktivitou, o svém zanesení do seznamu nevěděl: stejně budou fakta fakta a ne nefakta...

Ze 16. století máme rozsudek nezávislého soudu v Itálii (ale ano, nezávislého – asi tak, jako jsou nezávislé české soudy dnešní), který vynesl, že Slunce se točí okolo Země.

Ta tělesa ovšem rozhodnutí soudu nerespektovala – a nerespektují dodnes.

Doklady o estébáctví Andreje Babiše jsou natolik nesporné (a systémové) a potvrzené odborníky, že je úplně jedno, jak rozhodne soud.

 


Hledání