Už od Vánoc ji Petr Bende a Pavel Helan uvádějí na svých vystoupeních, je to hit karaoke, odkazují se k ní blogeři... Má (dů)vtipný text a svižnou & chytlavou melodii (což je v popmusic čím dál větší výjimka) – a tak se líbí. Proč by se nelíbila?

 

Koupil jsem si iPhone, černý 4S,

posílám zprávy vám, sdílím fotky z cest.

Doma mám iMac, iPad, iNad, iPod

a ještě jedna aplikace, by mi přišla vhod.

Aby existoval iBůh, na ploše bych ho měl,

a na cokoli zeptat, bych se ho nestyděl.

Profánní svět rozumí písničce tak, že – podle recenze videoklipu na musicserver.cz – „před kamerou se odehrávají s nadhledem pojaté scény o tom, jak lidstvo vzhlíží k současnému božstvu zvanému tablety a chytré mobilní telefony...“.

Jenže mladí křesťané berou tu písničku jinak, berou ji jako vyznání pravému Bohu.

Vždyť se tam zpívá docela křesťansky:

Tak, iBože, prosím, veď mě, když nevím, kudy kam,

ať nechodím ve tmě a dojdu tam, kam mám.

Ať jsme online.

V hitparádě křesťanského Radia Proglas se píseň drží na prvním místě několikátý týden, hraje se často i mimo hitparádu, a když ji moderátorka uvádí, neopomene ji pochválit.

Je to totiž něco, co mají mladí křesťané rádi, spojení víry a reálií moderního světa.

Nechce se mi s tím polemizovat, ale přece jen mi to nedá, ta písnička není ve skutečnosti moc zbožná, tedy aspoň ne v křesťanském duchu. Takže tedy poslechněte si slova starého suchara, pár samozřejmostí.

Bůh, samozřejmě, existuje a není třeba iPhone, aby se s ním člověk dostal do kontaktu – ale Bůh není na ploše, Bůh není na povel, Bůh není na kliknutí, pravý Bůh není a nemůže být člověkova aplikace...

Bůh nám odpovídá, když se ho nestydíme zeptat, ale ne vždycky a ne pokaždé hned – není aplikace, je živá Bytost... Vždyť ani člověk neodpovídá na všechno, ihned, na povel, někdy je lepší mlčet – a počkat, až si tázající svou otázku lépe promyslí, jindy by pravdivá odpověď mohla přijít nevčas a nevhod a jsou odpovědi, které by mohly zranit...

Svět není jednoduchý, svět není iPhone.

 


Hledání