Šok v Králově Poli

 

Nevěřil jsem svým očím. Přímo proti mně, jen takhle kousek nalevo přes ulici, hleděla veliká tvář mladého muže a text informoval: Myslím to upřímně. Stanislav Gross, sociální demokrat Jenže co to vlastně myslí Stanislav Gross upřímně, to na billboardu nestálo. Připomnělo mi to scénu ze hry divadla Večerní Brno Drak je drak, pamětníci si budou pamatovat. Věřte nám, žádá politické vedení divadelní Žužlické. Ale co vám máme věřit? ptají se Žužličtí. Věřte nám prostě jen tak, odpovídá vedení.

Otázka, co vlastně myslí Stanislav Gross upřímně, je proto zcela nenáležitá. Myslí TO upřímně. Všechno. Všechno to myslí upřímně: pád vlády, sestavení vlády, sliby velkých změn ve složení vlády, nedodržení slibů velkých změn ve složení vlády, jmenování Přibyla, odstoupení Přibyla, všechno to Stanislav Gross myslí vážně. Dlouhé hodiny jednání o složení vlády, programové prohlášení vlády, pěší procházku po zámeckých schodech po jmenování vlády, dovoz polomrtvých zákonodárců do sněmovny, půjčky novomanželům, registrační pokladny, intriky i výkon moci, dobré i zlé, všechno myslí upřímně.

Člověk, který Stanislavu Grossovi poradil tento billboard, je génius. To jsem si uvědomil hned poté, co jsem se vzpamatoval z šoku. Je to mediální poradce, chodí do hospod a ví, o čem se baví lidi. Kolikrát jsem to v různých hospodách slyšel! Ale, pravda, ne od těch vzdělaných hostů, nýbrž od těch o něco méně vzdělaných - potencionálních voličů ČSSD. No, potencionálních... Myslí to ten - Klaus, Zeman, Lux... - dobře? ptali se lidé. (Jen o Špidlovi se takto neptali - ten působil ne jako vůdce, nýbrž jako odtažitý intelektuál, tedy pro lidi spíše úředník, a o úřednících se lidé ptají jinak.) Mnohokrát jsem vysvětloval, že takto položená otázka je absurdní: nikdo nevstupuje do politiky, aby vědomně něco dělal špatně, aby škodil, aby chtěl lidem ubližovat. (A ti inteligentnější politikové velice dobře vědí, že budou-li dělat dobře lidem, tak jenom takto v dlouhodobé perspektivě udělají dobře i sami sobě.)

Myslí to dobře - to je formulace zastuzená ze studené války, z doby sabotáž, kolaborace a komunismu.

Člověk, který Grossovi poradil tento billboard, je proto ve svém oboru mistr. Říká lidem, co chtějí slyšet. Odpovídá na otázku, kterou si lidé kladou jen sami mezi sebou a která se neobjevuje - pochopitelně - vůbec v televizních politických debatách... Navíc nahradil ošidné slovíčko "dobře" (mohli bychom se totiž tázat, jestli Gross vůbec dobře myslí, nebo ne) prakticky souznačným "upřímně".

Tak to bylo včera večer.

Dnes ráno jsem si přečetl noviny a už vím víc. Billboardy s upřímně myslícím Stanislavem Grossem prý nejsou jen u nádraží Brno - Královo Pole, které není v noci příliš dobře osvětleno, ale v celém našem státě. I jméno mediálního poradce, kterého jsem v duchu označil za génia, jsem se dnes ráno dočetl. Jakož i cenu celé té premiérovy upřímnosti - třicet milionů stranických korun. Třicet milionů, řeknu vám, to je zadarmo. I za všechny peníze by to bylo málo.

 

Jaroslav Petr