Víte, co je v politice to úplně nejdůležitější?
Mít dobré, volitelné kandidáty? Důležité! Mít peníze? Ohromně důležité! Mít už zavedenou firmu, nezačínat od nuly? Téměř nejdůležitější! Ale ještě jedna velice potřebná záležitost.
Mít problém. Tedy jinými slovy: nastolit téma.
Lidé už dnes vcelku nevidí mnoho důvodů k tomu, aby šli volit. Osobní motivace je vzácná - málokdo někoho tak miluje, aby ho chtěl podle svých možností podpořit jako Lucie Bílá Klause. Vztah ke straně je myslím ještě vzácnější - ovšem s výjimkou komunistů, kde už nejde ani tak o stranu, jako spíš o náhražkové náboženství. Představa, že když neodevzdám hlas, jak je to zapotřebí, něco ve společnosti se zkazí, také není příliš rozšířená; pocit politické odpovědnosti je na úbytě... Ale právě s tímto pocitem si lze velice zajímavě zahrát. Tedy - strany se o to snaží...
Co je k tomu zapotřebí? V zásadě jen jedno - vystrašit lidi! Už Edgar Allan Poe, otec moderního hororu, ve své Filozofii básnické skladby moudře píše, že negativní city jsou u člověka silnější než pozitivní a že tedy básník, chce-li působit (a každý demagog je svého druhu špatný básník...) musí vyvolat negativní city.
A nejsilnější z těchto citů, zdůraznil bych, je strach. A zejména strach o život.
Stop privatizaci nemocnic!
To je téma! Jako stvořené do televize a na billboardy! Soukromým podnikatelům jde jenom o zisk. Zruší nelukrativní obory, budou dělat v okresních špitálech samou plastickou chirurgii. Zakažme nezodpovědným krajům, převážně pravicově řízeným (a kdoví, jestli ne zkorumpovaným, říká se mezi řádky), aby nemocnice privatizovali! My vám zajistíme dostupnost zdravotní péče!
Nejen že existuje pár už zprivatizovaných nemocnic, které si vedou lépe než ty nezprivatizované a žádnou základní péči samozřejmě neruší, jde i o základní nepochopení logiky soukromého podnikání (což je špatné) nebo (což je ještě o hodně horší) o její vědomé ignorování, aby strašák privatizace strašil strašidelněji...
Vzpomínám si, jak mne začátkem roku 1990 jeden starý pán na komunistickém mítinku varoval, že pokud se dopustí privatizace, nebude už vůbec nikde k dostání chleba a mléko, protože všude budou jen sexshopy... Každý podnikatel z těch, co ještě nezkrachovali, vám potvrdí, že nejvýhodnější je mít své stálé zákazníky, kteří vědí, že ode mne dostanou komplexní péči v mém oboru a že se na mě mohou vždycky spolehnout. A to platí i pro zdravotní péči, i když si ji pacient neplatí hotově, ale prostřednictvím pojišťovny. Zkrátka není rozumné přestat prodávat v trafice sirky, že se na nich nic nevydělá a doutníky jsou dražší... I těch lukrativních drahých klinik a drahých oborů se uživí jen tolik, kolik jich lidé chtějí...
Stop privatizaci nemocnic! Tedy, já vám řeknu, Václav Kopecký by se za takovouto agitaci věru nemusel stydět.
Sociální demokraté by však měli.