Byl jsem tuhle na takovém milém setkání, jaká se občas konají, když se sejdou obětaví organizátoři s finančními fondy. Hlavní jsou ovšem přestávky. To člověk postává a rozhlíží se, zdraví a je zdraven. Přesně tak jsme se chovali i my. Pozdravovali jsme své známé, které jsme už nějaký čas neviděli a seznamovali se s lidmi, které jsme znali pouze z doslechu, a slyšeli o těch, které ještě osobně neznáme. Pili jsme kávu a jedli chlebíčky a hovořili o tom, co kdo dobrého udělal, co se komu podařilo a co nepříjemného koho postihlo. - Toto setkání bylo převážně křesťanské, a tak se na něm sešli věřící a sympatizující a takoví, kterým alespoň víra nevadí; zcela samozřejmě se při takové příležitosti řeč stočí na KDU-ČSL.

Vyprávěl mi jeden účastník: ”Vytýkali nám z vedení strany, že máme máme mafiánské praktiky, protože jsme se v naší organizaci spojili s podnikatelem pochybné pověsti. Pak přišli před volbami za tím podnikatelem oni sami, aby jim dal zdarma k dispozici své billboardové plochy. A on jim je dal.“

Vyprávěl mi jeden účastník: ”My jsme v naší organizaci podpořili Cyrila Svobodu. A najednou nám z centra sebrali dotaci. Neřekli nám proč, až nám to vysvětlil Jan Kasal. Řekl: ´Vy jste podpořili špatného člověka, tak co se divíte.´ Jen jsem si duchu řekl, jestli ten špatný člověk naopak není ten, který se dostal do čela.“

Když mám špatnou náladu, tak říkám takový až zemanovský, a proto nespravedlivý bonmot: ”Politika je svinstvo. Křesťanská politika je křesťanské svinstvo.“ To samozřejmě neplatí obecně, to snad ani nemusím dodávat. V obecné rovině musím takový bonmot rázně odmítnout. Ale v konkrétních situacích a konkrétních lidech to leckdy platí velice.