Středa 2. února 2020

Byli jsme s manželkou na bohoslužbě slova v Jesenici. Vedl ji jáhen, můj známý, který je zároveň zastupitelem v nedaleké obci Čistá. Je to takový hromotluk, popelcem člověku poznačí polovinu čela (v mém případě asi decimetr čtvereční), hřímá tak, že by mikrofon nepotřeboval ani v katedrále. Po bohoslužbě nás seznámil s tím, co kralovická farnost již podniká pro uprchlíky. Spolupracuje s obcemi, sama připravuje ubytování na faře, která jinak slouží k letním pobytům skautů. Jdou do toho naplno!

Sledoval jsem tiskovku naší vlády: postupuje uvážlivě a systematicky, je to velký kontrast s vládou předchozí. Mám z toho pocit, že naše země je v dobrých rukou.

Čtvrtek 3. února 2020

Dnes nějak nemohu spát. S prázdným žaludkem po Popeleční středě, ale taky proto, že vnímám, jak válka na Ukrajině přechází do jiné, daleko bolestnější fáze, ve které se definitivně přestávají šetřit životy bezbranných civilistů a demolují se obydlené části měst.

Ale hlavní důvod je ten, že se nám včera ozvali bratři ostrostřelci z polské Tucholy, že už mají plno a zda bychom část uprchlíků nepřijali.

Nečekal jsem to tak rychle a celou noc přemýšlím, co všechno obstarat a zařídit, abychom mohli vyhovět a v těch našich poloprovizorních prostorách vytvořili vhodné podmínky pro pobyt. Je to taková akce trochu mimo oficiální české státní struktury, ale takových teď probíhá mnoho.

Taky vnímám, že dnes jede celý český národ na vlně pomáhací euforie a podporuje drtivý tlak na Rusko i všestrannou podporu Ukrajiny. To všechno je dobře. Ale dlouho to nevydrží. Začnou se projevovat dopady ekonomických sankcí i v naší zemi, mnohým z nás bude po ekonomické stránce těžko anebo ještě tížeji.

Ať už válka na Ukrajině dopadne jakkoli, zbude tu ekonomicky zničené, těžce frustrované Rusko a zničená, rozvrácená (ať už vítězná, nebo porobená) Ukrajina. A Bělorusko jako ruský totální satelit s jadernými zbraněmi u hranic Polska. Budou to těžké časy!

Pátek 4. února 2020

Dnes jsem obdržel mail od paní hejtmanky Petry Peckové, odeslaný v 0.44 hodin. Paní hejtmanka spí evidentně ještě hůře, než já!

Náš kraj se všestranně připravuje na příchod uprchlíků. Kromě registračního centra v Praze (společného s hlavním městem Prahou) otevřel nová místa v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi. Ve všech krajských nemocnicích bude akutní péče pro běžence poskytována zdarma. Na pomoc se hlásí praktičtí lékaři.

Polští ostrostřelci nám vzkázali, že ukrajinští uprchlíci se zatím snaží zůstávat v Polsku pokud možno blízko hranic, aby se mohli co nejdříve vrátit. Nemám sílu posuzovat, jak jsou jejich očekávání reálná. Na každý pád nám to dává trochu více času se na masivnější vlnu uprchlíků připravit. Ani současné tempo 5000 uprchlíků do ČR denně (to jest 150 tisíc za měsíc) totiž není nízké.

Po útoku na jadernou elektrárnu v Záporoží očekávám další sankce ze strany Západu. Poroste také tlak na výraznější vojenskou intervenci, například na uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou – je evidentní, že Ukrajinci se dostávají do stále větší vojenské tísně a budou po tomto kroku stále intenzivněji volat. Nechtěl bych být na místě těch, kteří v této věci mají rozhodovat.

Také se začíná diskutovat o tom, zda je únosné, abychom dále platili za ruský plyn a ropu, protože z těchto peněz Rusko obratem financuje válku: Zastavení nebo výrazné omezení odběru ruského plynu a ropy by ovšem znamenalo drastické dopady na naše obyvatelstvo i průmysl.

Vedle lidí, kteří s Ukrajinou cítí a reakci Západu podporují, potkávám i takové, kterým je utrpení Ukrajinců ukradené a jen žehrají na drahotu, která z války plyne. Jak znám Čechy, bude jich přibývat!

Dnes s manželkou odjíždíme k Jihlavě na kurz řezu ovocných dřevin. Starý pán, který se nám i obci o stromy staral, onemocněl a řez je na mně. Stromky potřebují řezat válka neválka a možná nebudou jejich plody občané nechávat popadat, jak tomu bylo doposud.