Komunita, komunitní zahrady, zahrádkaření, lokální měny, sdílení… Jednotlivá zrníčka zapadající do obrazu světa, který si představujeme jednoduchý, přívětivý k lidem, odpovědný k přírodě...
Jedním z malých příspěvků jsou i komunitní chovy slepic. V našem podkrkonošském kraji je v posledním desetiletí iniciátorkou komunitních chovů a autorkou metodiky Anička Hudská z obce Klokočí (byl o ní natočen i televizní dokument).
Myšlenka spočívá ve vytvoření komunity asi sedmi rodin, které společně vybudují kurník, zachrání vynesené slepice z velkochovů a denně se o ně starají. Na každou rodinu připadá jeden den v týdnu, kdy krmí, čistí kurník a vybírá vejce. Konkrétní chov, na kterém se podílím, byl asi po dvou letech příprav a hledání založen v květnu 2021. Svažitý pozemek v malém lesíku byl pronajat za 1 Kč denně od města. Na něm byl za pomoci všech podílníků vybudován kurník a kolem pozemku se natáhl elektrický ohradník, který brání v přístupu predátorům. Přivezeno 40 slepic – a můžeme začít.
Slepice se rychle adaptovaly a spokojeně začaly snášet. Zájemců, respektive zájemkyň o chov je více než 7, na většině podílů jsou tedy 2 rodiny a služba vychází jednou za 14 dnů.
Společně nakupujeme pšenici, případně šrot a granule, ostatní krmení si jednotliví členové opatřují sami dle svých možností (tak například já a moje spolupodílnice máme domluvený odběr zbytků z jídelny základní školy). Spotřebují se veškeré potravinové zbytky z domácnosti včetně slupek od zeleniny či kostí, slepice sezobou i nesnězené zbytky jídla a nesnězené suché pečivo. A protože nad naším kurníkem je louka, máme možnost nasekat trávu a vylepšit i takto slepicím jídelníček.
Snůška se pohybuje kolem 30 vajíček denně. Během roku došlo k několika úhynům, takže v současné době máme asi 30 slepic. Nepříjemná byla zima, kdy chůze po louce a zejména v ohradě, kde slepice vytvořily opravdu kvalitní blátivou klouzavou plochu, představovala náročný fyzický výkon. Nicméně slepice snášely, byť méně, celou zimu a na jaře šly zase počty vajíček nahoru. Ke slepicím je nutné jít za každého počasí, deště, vedra, sněhu, ledu. Nelze je nechat hlady ve špinavém kurníku.
Vznikla komunita, nové vztahy, nová přátelství. Proběhlo i setkání zástupců chovů z naší oblasti – a ukázalo se, že každý chov je jiný a něčím specifický; v jednom případě jde dokonce o „firemní“ kurník.