Petr Fiala, který neměl protikandidáta, získal dnes (16. ledna 2016) při volbě předsedy na 27. kongresu Občanské demokratické strany 436 hlasů z 469; to představuje necelých 93 procent. Jistě jde o dostatečný mandát – jenže k čemu? Prý, slyšeli jsme, k tomu, aby se ODS stala opět velkou politickou stranou a tak, jako se sama dostala ze svých finančních i organizačních problémů, podobně napravila i celou ČR... Staronový předseda (na jehož vystoupení bylo poznat, že prošel zkušenýma rukama odborníků na politickou komunikaci) také pevně prohlásil, že ODS je připravena převzít vládní odpovědnost. Inu, zbývá mu k tomu maličkost: v příštím roce vyhrát sněmovní volby.

Obrázek na Facebooku ukazoval předsedu ODS u počítače (s pozadím obrovské knihovny), jak si sám píše kandidátský projev  – projevy psát umí (neznal jsem třeba výrok Winstona Churchilla, který Fiala citoval, podle nějž socialismus může fungovat jen na dvou místech, v nebi, kde jej nepotřebují, a v pekle, kde už jej mají). Fiala kritizoval vládu, připomínal základní pravicové hodnoty (čehož není v této plebejské zemi nikdy příliš mnoho), správně označil prezidenta Miloše Zemana za vážného protivníka – a mohl bych pokračovat, třeba tím, jak je přesné, když pro tendence současné politiky použil termín „socialisticko-oligarchoická reakce": prostě jeho projev se mně, jako pravicově orientovanému člověkovi, moc dobře poslouchal. Jenže věřit mu tak docela nedokážu: jeho práce ve sněmovně je velmi často jen opozice pro opozici a obstrukce pro obstrukci, mnohdy bez dostatečných argumentů. A za zády Petra Fialy, který je jistě velmi vzdělaný, ambiciózní a svým pravicovým ideám věřící člověk, vidím až příliš mnoho lidí už jenom ambiciózních...