Žádné machinace ani manipulace se neprokázaly, ale nebyla dodržena pravidla, a tím mohla vzniknout pochybnost; pochybnost nastává u většího počtu hlasů, než kolik činil rozdíl mezi vítězným a poraženým kandidátem; nezpochybnitelnost a spolehlivost hlasování je přitom tak zásadní pro demokracii, že je třeba druhé kolo voleb prezidenta Rakouské republiky zopakovat – to je, v kostce a zjednodušeně řečeno, stanovisko rakouského Ústavního soudu, který zrušil druhé kolo tamních prezidentských voleb a vytvořil tak sedisvakanci, protože v den, kdy podle ústavy skončí mandát současné hlavy státu, nový prezident ještě nebude zvolen; i s takovou možností ovšem ústava rakouského státu počítá a stanovuje pravidla provizoria.
V sousední zemi tedy nenastává žádná ústavní krize – ale ostuda to je, to nepochybně; v rakouských médiích nejvíc rezonuje slovíčko šlendrián.
Je to ostuda – jde totiž o první případ vůbec, kdy ústavní soud v některé demokratické zemi v Evropě zrušil již vykonané a uzavřené volby – ale současně je to důkaz zdraví a síly rakouského politického systému; přes všechny jeho nesporné problémy, které sami Rakušané tak bolestně a rozzlobeně vnímají a kritizují...
Rakousku je teď možno jen pogratulovat.