Na samotný závěr debaty (která skončila 10. října v 04.37 našeho času) dostali Hillary Clintonová a Donald Trump smířlivou, vstřícnou otázku: měli řict něco, čeho si na svém oponentovi váží; paní Clintonová znala odpověď hned: „jako matka a babička“ ocenila lásku, které se Trump těší od svých děti – a to, jak jsou jeho děti v životě úspěšné... Rovněž Trump se vybičoval ke kladnému hodnocení: „Ona se nevzdává, je to bojovnice – a to rozhodně považuji za přednost.“ (Jistě, bojovat s takovým superoponentem, jako jsem já – a přesto se nevzdat, to už je opravdu odvaha, měli jsme rozumět mezi řádky...)

Jinak ovšem byla debata tak kontroverzní, ostrá a až nenávistná, jako snad nikdy od samého počátku této součásti předvolebního boje v 60. létech dvacátého století. Zaužívaný úzus v zásadě gentlemanského zápasu porušilo i to, že oba debatéři nezahájili svůj devadesátiminutový duel podáním rukou...

Donald Trump dokonce své protivnici vyhrožoval kriminálem, tedy v případě svého vítězství... Její spornou úřední mailovou korespondenci, v době, kdy byla ministryní zahraničí, ze soukromé adresy, by Trump dal vyšetřit zvláštním prokurátorem – to muselo paní Clintonové připomenout vyšetřování jejího manžela v souvislosti se lhaním v sexuální aféře se stážistkou Monikou Lewinskou, ovšem i na tento průšvih Trump poukázal, když se mluvilo o jeho sprostotách, jež unikly na veřejnost a byly by šokující všude, nejen v politicky korektní a genderově hysterické Americe...

„Tohle není obyčejná doba, tohle nejsou obyčejné volby, kdy se rozhoduje jen na čtyři roky nebo na osm let,“ řekla paní Clintonová. Možná to spíš tuší nežli ví? Jako mnozí? Velmi mnoho z nás cítí, že Amerika, jak jsme ji znali, se ocitá na rozcestí, odkud, dost možná, nevede žádná cesta nikam.

Jen ruské nepřátelství vůči Americe a snaha Moskvy infiltrovat USA je, jak se zdá, věčná – útoky ruských hackerů proti počítačům Demokratické strany právě Clintonová připomněla a Trump popíral... Ovšem sympatie Kremlu právě vůči Trumpovi je nesporná.

O ještě něco, o čem se mělo podle mě mluvit víc a co považuji velmi podstatné: Donald Trump stále ještě nedal veřejnosti k dispozici svá daňová přiznání – a asi už to nikdy neučiní, ať vyhraje, nebo ne.