Národem, tedy jeho myslící, třeba blbě, ale ještě myslící, a veřejné dění sledující částí, hýbe cenzurní zátah televize Prima proti Show Jana Krause – podřídí se Kraus? – nechá Prima na sobě to stigma, že kromě snahy posloužit divákům a tak vydělat peníze se řídí – ještě čímsi jiným?

Hradní pasáček už užil v souvislosti s Show Jana Krause termín nové Občanské fórum; jestliže je kritický a ironický pořad v televizi nové Občanské fórum – potom jsou Miloš Zeman i jego malčiky na Hradě nové politbyro ÚV KSČ.

Trapnost se šíří. Jak kruhy na vodě. Vyděsil mě ve včerejším (26. 10. 2016) pořadu České televize Události, komentáře pohled na vytřepaného Jana Kačera, kdysi ztělesnění občanské statečnosti z let normalizace. Herec a režisér se tetelí děsem, že se špatně rozhodne a uškodí své slávě a dobré pověsti: čím by si víc ublížil – jít si na Hrad pro metál od Zemana, anebo nejít si na Hrad pro metál od Zemana? Ptá se, jak říkal v Událostech, komentářích, různých osobností i své rodiny – a ono mu to, vypadal zcela utrápeně, vychází tak půl na půl! A on, svěřil se národu, kvůli tomu už čtrnáct dní noc co noc nespí! Chudák!

Že by mohl mít taky nějaké vlastní svědomí, vlastní rozum, zaujmout vlastní postoj – to ho už ani nenapadne. Jako by si svou celoživotní porci statečnosti vyčerpal v letech normalizace a teď nemá nic – jen obrovský nos, větrák návětrák, jako měli všichni, kdo chtěli být úspěšní za bolševika, a nabírali, odkud foukají větry, aby neudělali (politickou) chybu... Jenže ono to nabírání větru jde dneska mnohem hůř než tehdy: větry jsou příliš různorodé. „Ještě teď, při odchodu ze studia, pokud mi někdo poradí, co mám dělat, budu se tím řídit – “ chytal se rozbředlý Jan Kačer stébla...

Nebyl to už on, bylo to bláto z Kačera. A legraci si z něj, pravda, poněkud neprofesionálně, dělal i moderátor: „Při odchodu potkáte Dana Takáče, a ten vám určitě neporadí.“

Pane Ježíši Kriste, Mistře náš a Pane, chraň nás prosím před touhou po světské slávě a před závislostí na ní.