Příští rok musí povinně do školky všechny pětileté děti. Od roku 2018 musí obec garantovat místo pro všechny čtyřleté děti, jejichž rodiče projeví zájem. Od roku 2019 se to týká dětí tříletých a od roku 2020 dvouletých!

Dnes chodí do školky prakticky sto procent dětí starších tří let. Snaze rodičů umístit děti dvouleté, které vyžadují naprosto jiný typ péče a prostě patří k mámě, se nám dařilo bránit. Dlouho nám to nevydrží.

Navíc, pokud obec chce získat dotaci na výstavbu nebo rozšíření mateřské školy, musí splnit i požadavek už dnes přijímat určitý počet dvouletých dětí. Náš městys v roce 2017 vybuduje další třídu o kapacitě 16 dětí a v podmínkách dotace máme závazek přijmout až 6 dětí ve věku od dvou do tří let.

Podobné zákony připravují lidí, ale také obce, o část svobody. Kousek po kousku.

Například přišel metodický pokyn pro používání úředního razítka. Má 21 stran. Diskutovali jsme o tom na poradě s ostatními starosty. Existuje spousta dalších směrnic – o hřbitově, o stanovení priorit v boji proti znečištění ovzduší (ta má 220 stran textu a 196 stran tabulkové přílohy) a tak dále.

Jeden kolega to vyjádřil lapidárně: „Dokud se nezavírá za to, že něco takového nejsem schopen ani přečíst, natož vstřebat, budu dál dělat starostu. Až to začne smrdět kriminálem, jdu od toho.“

Trend je jasný. Udělat ze starostů to, co byli předsedové MNV za komunismu: poslušný aparát pro plnění vládní politiky. Zatím vzdorujeme, odvoláváme se na subsidiaritu a zakotvení autonomie samosprávy v ústavě. Ale smyčka se utahuje! Vypadá to, že každý, i demokratický stát postupně degeneruje v hydru, která chce řídit všechno a všechny.

Autor je starosta městyse Senomaty na Rakovnicku.