Miloš Zeman, prezident České republiky, pokračoval i letos (a doufám, že naposled) ve své tradici novoročních projevů pronášených na svátek svatého Štěpána.
Prvních deset minut věnoval ekonomice; to je obor, na který má vzdělání a kterému nepochybně rozumí: povzbudil národ k hrdosti – uvedl některé, zejména dva, fakty, na které můžeme být skutečně hrdí: Česko má nejnižší nezaměstnanost a nejmenší míru chudoby v celé Evropské unii; jsme prý také, řekl prezident, šestá nejbezpečnější země na světě – zde mi ovšem nesmírně vadí, že neuvedl zdroj tohoto tvrzení, tedy kdo to takto globálně spočítal.
A hlava státu připojila i výčet některých nedostatků; ty, řekl bych, i když nejsem ekonom, mají potenciál současný pozitivní ekonomický vývoj v nejbližších letech zastavit; je to především klesající, nikoli stagnující, neřkuli rostoucí, ale klesající suma výdajů na budování infrastruktury (jako ostudu výslovně uvedl neexistenci dálnice z Brna do Vídně) – a dále rychlý nárůst počtu správních úředníků; ti, jak správně řekl Zeman, si především vymýšlejí práci – a to není, dodal bych, nic jiného, než že si vymýšlejí obtěžování občanů, především podnikatelů, ale i ostatních. Ekonomickou desetiminutovku Zemanova projevu bych podepsal, a dokonce velmi rád: líbila se mi, byla přesná & pravdivá.
Druhou část štěpánského projevu hlavy státu tvořila zahraniční politika; zde byl prezident stručný, řekl bych, držel se zkrátka. Odsoudil ovšem imigrantské kvóty. V Evropské unii vůbec máme být sebevědomější. Severoatlantické alianci vytkl jen to, že málo bojuje proti islámskému terorismu (čili jinými slovy žádal více zahraničních misí české armády, i když to výslovně takto neřekl) – a mlčel o některých jiných výhradách proti západnímu vojenskému uskupení, které jsme od něj už slyšeli. 
Závěrečná pasáž věnovaná domácí politice byla pak blízká genialitě: připomínala švýcarské hodinky či japonský fotoaparát: tak obrovské množství do sebe zapadajících výroků plných demagogie na takto malé ploše by nedokázal poskládat nikdo jiný v Česku. Zeman se jen tak letmo otřel o ČSSD a KDU-ČSL, zhanobil Bohuslava Sobotku, zamlčel důvod, proč má Andrej Babiš takové problémy při jednání s jinými stranami (hrozí mu, že by jako premiér mohl vládnout z kriminálu) – a tak by se dalo pokračovat; potřeboval bych několik stran, kdybych měl vyvracet aspoň ty hlavní manipulace, polopravdy a lži, které pronesla ve svém výročním projevu hlava českého státu. Právě to je dokonalá manipulace: je snadné jí uvěřit, pokud člověk nemyslí, a je těžké ji vyvracet, pokud člověk myslí.
Na závěr nám Zeman popřál, abychom se od nikoho nenechali zmanipulovat.