Iowa, součást amerického Středozápadu, je rozhodně zajímavý stát. Jeho hranici tvoří horní tok dvou amerických ikonických řek, Missouri na západě a Mississippi na východě; severní hranici namalovali rovnou jako podle pravítka a jižní rovněž, jen na kousku se uplatní coby hranice řeka Des Moines (vinoucí se středem celého státu), nežli vteče do Mississipi. Název Iowa je odvozen z názvu indiánského kmene. A kromě indiánů zdejší názvy upomínají i na někdejší francouzské osadníky (včetně státní vlajky, odvozené z francouzské trikolóry). Když byla v roce 1846 Iowa přijata do USA, chodili u nás ještě sedláci na robotu a nebyli to občané, nýbrž poddaní. Zato v iowském státním znaku hrdě stojí chlapík v klobouku na břehu řeky, vyzbrojen jsa dlouhou ručnicí (vidíte, stát, kde je kvér státním symbolem!), obklopen pluhem a dalším zemědělským nářadím; ve složitém znaku nechybí americká vlajka a revoluční frygická čapka. A taky malá továrnička. Iowa je dodnes především zemědělský stát s jednoznačnou dominancí bělochů, věřících evangelíků a Republikánské strany. Žije zde něco přes 3 miliony obyvatel na ploše 146 tisíc čtverečních kilometrů (pro srovnání, Česko s deseti a půl milionem obyvatel má pouhých 79 tisíc čtverečních kilometrů).

O to větší bída je, že Donald Trump, člověk bez víry, nezřízený v sexuálním životě, nepoctivý v podnikání, který svůj majetek získal ne snad v zemědělství nebo ve výrobě, nýbrž v hazardních hrách a spekulacích s nemovitostmi, zvítězil tak drtivě právě zde, ve státě, který jako by ztělesňoval prvotní americké hodnoty. Kandidát na prezidenta se zde ještě vybírá osobně na shromážděních voličů a jeho jméno se píše na papír a hází do bedny třeba od zmrzliny a potom se sčítá…

Trump ovládl Republikánskou stranu a omotal si ji kolem prstu. Svědčí to o ztrátě soudnosti a o odhození mravního kompasu někam daleko do polí…

Trumpovo vítězství i poté, co se lidé mohli dokonale přesvědčit, co je to za člověka, znamená konec Ameriky, takové, jak ji dosud známe.

Slušní a vcelku normální lidé volí Trumpa jako projev odporu proti celé americké elitě, proti vtíravé sociální demagogii a převládající ideologii nepřátelské vůči samotnému lidskému životu.

Ale Donald Trump není schopen zastávat úřad prezidenta USA. To neříkám já, to opakuje například Tomáš Klvaňa, jeden z mála našich skutečných znalců USA. Myslím, že právě to, že postrádá všechny znaky člověka schopného patřit do americké politické třídy, jej v očích republikánských voličů kvalifikuje.

Proč si američtí republikáni nevyberou vhodnějšího kandidáta, třeba senátora Cruze nebo bývalého viceprezidenta Pence? Protože Trumpovi příznivci nikoho takového nehledají. Nechtějí silného a rozumného republikánského politika, který by se postavil proti excesům Demokratické strany a s ní spojených kruhů. To je jim málo. Chtějí někoho, kdo otřese celým americkým systémem politiky a moci – a takového člověka se domnívají vidět v Donaldu Trumpovi.

„Když mluvím s lidmi z vedení Republikánské strany, v podstatě Trumpovu nekompetentnost uznávají,“ dodává Klvaňa, „jenomže vzhledem k jeho obrovské popularitě si to netroufají říct.“ Amerika jako země, kde se lidé bojí říct nahlas svůj kritický názor!

Ještě jeden citát z rozhlasového rozhovoru s Tomášem Klvaňou: „Když byl Trump americkým prezidentem, mírnil škody tým lidí okolo něj. Jenže to už Trump pochopil, a kdyby se znova dostal do Bílého domu, obklopil by se jen svými, úplně oddanými lidmi.“

Amerika chce revoluci. A třeba ji i potřebuje, ale Donald Trump? To je stejný omyl, jako když v Evropě před sto lety tolik lidí upnulo své naděje ke komunismu.